Plejády, Orion a Medvědice

Starý zákon jmenuje tři hvězdné skupiny, vždy pohromadě (Jób 9,9; Ámos 5,8). Kimah znamená „hrozen“ nebo „hromada“ a obvykle se chápe jako Plejády – v Kralické bibli Kuřátka –, malá jasná hvězdokupa v Býku, v níž je pouhým okem vidět šest nebo sedm hvězd. Kesil, totéž slovo jako „blázen“, se od Septuaginty čte jako Orion; proč obří lovec oblohy nesl toto jméno, není známo. Jeho množné číslo, kesilim, označuje v Izajáši 13,10 souhvězdí (Kralická bible: „planéty jejich“). Jób 38,31 jmenuje „rozkoše Kuřátek“ a „stahování Orionovo“.

Třetí jméno, ash nebo ayish, je nejméně jisté. Anglická Bible krále Jakuba ho po starších překladech nazývá Arcturus a Kralická bible podobně Arktur („Arktura s syny jeho“, Jób 38,32); většina moderních překladů čte „Medvědice“ – Velká medvědice severní oblohy, jejíž nejjasnější hvězdy tvoří Velký vůz – a anglická BSB má „Medvědici a její mláďata“. Podle jiného názoru jde o Hyády, hvězdokupu vedle Plejád. Rolníci v mnoha starověkých zemích řídili svou práci podle takových hvězd: řecký básník Hésiodos kolem roku 700 př. n. l. radil sklízet, když Plejády vycházejí před svítáním, a orat, když zapadají.