Septuaginta

Septuaginta je nejstarší známý překlad hebrejské Bible, pořízený do řečtiny pro Židy v Egyptě a jiných zemích, kteří už hebrejsky nerozuměli. Její jméno, latinsky „sedmdesát“ a psané LXX, pochází z vyprávění v Aristeově listu, sepsaném kolem let 150–100 př. n. l.: egyptský král Ptolemaios II. chtěl Zákon pro svou knihovnu v Alexandrii a 72 starších, šest z každého kmene, jej přeložilo za 72 dní. Historici to považují za legendu; pět knih Mojžíšových bylo nejspíš přeloženo ve třetím století př. n. l., ostatní knihy později mnoha rukama.

Místy řecký text následuje hebrejskou předlohu, která se liší od masoretského textu: její Jeremiáš je asi o osminu kratší, s kapitolami v jiném pořadí, a svitky Jeremiáše od Mrtvého moře ukazují obě podoby. Podle jednoho názoru takové rozdíly pocházejí od překladatelů, podle jiného z jiného hebrejského originálu. Septuaginta obsahuje také knihy, které v hebrejské Bibli nejsou a dnes jsou v pravoslavných a katolických Biblích. Byla Starým zákonem řecky mluvící rané církve a většina citátů v Novém zákoně se jí drží: List Židům cituje Žalm 40 slovy „tělo jsi mi způsobil“, kde hebrejský text zní „uši jsi mi otevřel“.