Bible › Plány čtení › Žánry Bible

1. Den 1

   Vyprávění

   Rt 1:1–18

   Většinu Bible tvoří vyprávění a hebrejské příběhy se vyprávějí stručně. Vypravěč jen zřídka popisuje tváře, místnosti nebo pocity a málokdy něco komentuje; lidé ukazují, kým jsou, tím, co říkají a dělají. Kniha Rút začíná jako mnoho příběhů časem a místem: „za času soudců“, hlad, rodina z Betléma, která odchází žít do Moábu. Během pěti veršů zemřou tři muži. Pak příběh nese rozhovor: Noémi znovu a znovu naléhá na své snachy, aby se vrátily, Orfa odchází, Rút zůstává. Klíčová slova se opakují, aby ukázala, na čem záleží, zde „navrátit se“ a „obrátit se“. Čti pomalu a všímej si, kdo mluví, kdo odpovídá a kdo mlčí.

2. Den 2

   Zákon

   Ex 21:28–36

   Zákony pěti knih Mojžíšových mají dvě hlavní podoby. Některé jsou krátké příkazy, jako Desatero: budeš, nebudeš. Jiné jsou případy: stane-li se toto, udělá se tamto. 2 Mojžíšova 21 je plná případů – zde vůl, který utrkne člověka, otevřená jáma, vůl, který zabije jiného vola – každý se svými obměnami: měl vůl ve zvyku trkat, byl jeho majitel varován? Zákony téhož druhu se zachovaly od sousedů Izraele: i Chammurapiho zákoník, babylonského krále z 18. století př. n. l., řeší trkavého vola. Podle rozšířeného názoru se takové sbírky nesnažily pokrýt každý případ, ale uváděly příklady, z nichž soudci vycházeli při úvaze. Tóra zasazuje své zákony do příběhu Izraele u hory Sinai.

3. Den 3

   Rodokmeny a seznamy

   Gn 11:10–26

   Seznamy jsou v Bibli samostatným žánrem: rodokmeny, sčítání lidu, seznamy králů, měst, darů a stavitelů. 1 Mojžíšova 11,10–26 vede od Sema k Abramovi v pevném schématu: když žil tolik a tolik let, zplodil syna; potom žil ještě tolik a tolik let a zplodil další syny a dcery. Protože se schéma opakuje, čtenář vidí, kde se láme: Táre má tři syny a začíná příběh Abrama. 1 Mojžíšova je postavena na nadpisech, jako je ten ve verši 10, „Titoť jsou rodové“, hebrejsky toledoth, které otevírají seznamy i příběhy. Také starověké seznamy králů z Mezopotámie, například Sumerský královský seznam, přisuzují nejstarším vládcům velmi dlouhá panování. V seznamu hledej schéma a místo, kde se mění.

4. Den 4

   Žalm

   Ž 121:1–8

   Hebrejská poezie nemá rým ani pevné metrum v našem smyslu. Jejím znakem je paralelismus: po jednom řádku následuje další, který ho opakuje, rozvíjí nebo staví do protikladu. Termín zavedl anglický učenec Robert Lowth v roce 1753. Žalm 121 stoupá jako schodiště: verš 3 končí slovy „nedřímeť strážný tvůj“ a verš 4 slova přejímá a jde o krok dál: „nedřímeť, ovšem nespí“. Řádky jsou krátké a plné obrazů: hory, stín po pravici, slunce ve dne a měsíc v noci. Mnoho žalmů má nadpis; tento má „Píseň stupňů“, stejně jako Žalmy 120–134 – podle jednoho názoru je zpívali poutníci, kteří šli na svátky vzhůru do Jeruzaléma, podle jiného jsou pojmenovány podle chrámových schodů. Žalmy se zpívaly: čti je nahlas.

5. Den 5

   Moudrost

   Př 10:1–12

   Knihy moudrosti – Přísloví, Jób, Kazatel a v některých Biblích Moudrost a Sírachovec – se zabývají tím, jak funguje život: prací a leností, slovy, penězi, přáteli a rodinou. Od kapitoly 10 jsou Přísloví sbírkou jednotlivých výroků, každý o dvou řádcích, a v těchto kapitolách jde většinou o protiklady: moudrý syn a pošetilý, pilné ruce a líné. Výroky, které stojí vedle sebe, nemusejí tvořit jeden výklad; každý lze zvážit sám o sobě a dva mohou dokonce táhnout proti sobě, jako Přísloví 26,4–5 o odpovídání bláznovi. I sousedé Izraele měli literaturu moudrosti: egyptské dílo Naučení Amenemopovo má blízko k Příslovím 22,17–24,22 a badatelé diskutují, jak spolu souvisejí. Ber si jen několik výroků najednou.

6. Den 6

   Proroctví

   Am 1:1–8

   Proroci většinou mluvili dříve, než bylo cokoli zapsáno; jejich slova byla shromážděna do knih, často pod nadpisem, který říká, kdo prorok byl a kdy mluvil. Ámos 1,1 jmenuje pastýře z Tekoa, krále judské a izraelské z 8. století př. n. l. a „dvě létě před země třesením“. Velká část proroctví je poezie v krátkých celcích zvaných orákula. Mnohá začínají poselskou formulí „Takto praví Hospodin“, tak jako vyslanec začínal královo poselství. Zde prochází řetězcem orákul jedno schéma: „pro troji nešlechetnost …, ovšem pro čtveru“ – Damašek, Gáza a dál do kapitoly 2 s Týrem, Edomem, Ammonem a Moábem, potom Juda a Izrael. Znalost dějin prorokovy doby pomáhá víc než cokoli jiného.

7. Den 7

   Evangelium

   Mk 1:1–15

   Evangelia vyprávějí o životě a učení Ježíše, o jeho smrti a vzkříšení. Mnoho badatelů je přirovnává k antickým životopisům, řecky bioi, které také vybíraly příhody a výroky, aby ukázaly, kým člověk byl, místo aby vyprávěly celý život rok po roce; jiní zdůrazňují, čím se liší. Marek, podle mnoha badatelů nejstarší, začíná titulním řádkem a jde rovnou k Janu Křtiteli, bez příběhu o narození. Jeho tempo je rychlé: řecké slovo euthys, „hned“, se objevuje asi 40krát. Matouš, Marek a Lukáš mají mnoho společných příhod, často v podobných slovech, a nazývají se synoptická evangelia, podle řeckého výrazu pro „viděné spolu“; Jan vypráví příběh po svém. Přečti evangelium celé, jako jednu knihu.

8. Den 8

   Podobenství

   L 15:11–32

   Podobenství (řecky parabolē, hebrejsky mashal) je krátký příběh nebo přirovnání ze všedního života: setí, rybaření, ovce, mince, svatební hostina. První tři evangelia obsahují několik desítek Ježíšových podobenství; Janovo evangelium používá jiné obrazné řeči. I židovští učitelé pozdějších staletí vyprávěli podobenství a často začínali slovy „K čemu se to dá přirovnat?“ Lukáš 15 staví tři vedle sebe: ztracenou ovci, ztracenou minci a ztraceného syna, každé s nalezením a oslavou. Třetí je postaveno ve dvou polovinách, mladší syn a starší, a jeho konec je otevřený: čtenář se nedozví, zda starší bratr vejde. Všímej si podrobností, kterých by si všiml první posluchač – otec, který běží, prsten, vykrmené tele – a překvapení.

9. Den 9

   List

   Fm 1:1–25

   Dvacet jedna knih Nového zákona jsou listy. Dopisy té doby, mnohé nalezené na papyru v Egyptě, mají jedno schéma: odesílatel, adresát, pozdrav, často díkůvzdání nebo přání dobrého zdraví, pak hlavní část a na konci pozdravy. Pavlův list Filemonovi, nejkratší z jeho listů, má všechny části: Pavel a Timoteus Filemonovi a církvi v jeho domě; „Milost vám a pokoj“ místo obvyklého řeckého pozdravu chairein; díky; prosba za Onezima; pozdravy od Pavlových společníků. Pavel diktoval písaři (Římanům 16,22) a někdy připsal řádek vlastní rukou (verš 19). Listy se předčítaly shromážděné církvi (Koloským 4,16). Každý byl napsán pro jednu situaci, kterou čtenář skládá ze samotného listu: přečti ho najednou.

10. Den 10

    Apokalyptické vidění

    Zj 1:9–20

    Zjevení má jméno podle svého prvního slova v řečtině, apokalypsis, „odhalení“. Apokalyptické spisy – v Bibli části knih Daniel a Zacharjáš a kniha Zjevení; mimo ni židovská díla jako 1. kniha Henochova, psaná zhruba od 3. století př. n. l. do 1. století n. l. – vyprávějí o viděních: vidoucímu je ukázáno nebe nebo budoucí časy, často s průvodcem, který vysvětluje. Jejich jazyk je symbolický: čísla, barvy, šelmy, hvězdy. Zde Jan na Patmu vidí „podobného Synu člověka“ uprostřed sedmi svícnů a text sám vysvětluje dva z obrazů: hvězdy jsou andělé sedmi církví, svícny jsou církve. Mnoho obrazů pochází od starozákonních proroků. Podrobnosti se chápou různě; přečti knihu nejprve celou.

V aplikaci si plán pamatuje, kde čtení skončilo, označuje přečtené dny a každý den připomíná čtení. Bible kralická.

• Čtení s komentářemDny: 90
• Časová osa a mapaDny: 60
• Slova origináluDny: 30