Umýt si nad tím ruce

Pontský Pilát byl římským prefektem Judeje asi od roku 26 do 36 n. l. Židovští spisovatelé Josephus a Filón popisují tvrdého místodržitele, který se znovu a znovu střetával s lidem Jeruzaléma. O velikonocích byl k němu přiveden Ježíš a zástup si místo něj vyžádal Barabáše. Matouš píše: „A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto“ (Matouš 27,24). Umytí rukou na znamení neviny znal už Mojžíšův zákon: když vražda zůstala neobjasněna, starší nejbližšího města si umyli ruce a prohlásili: „Nevylilyť jsou ruce naše krve té“ (5 Mojžíšova 21,6–7). Žalm říká: „Umývám v nevinnosti ruce své“ (Žalm 26,6).

Dnes „umýt si nad něčím ruce“ znamená odmítnout jakoukoli další odpovědnost a odejít: „Po třetím nezdaru si zastupitelstvo nad projektem umylo ruce.“ Často v tom zní výčitka – někdo se vyhýbá své povinnosti.