Hodiny a noční hlídky

Lidé v Bibli počítali hodiny denního světla od východu slunce: „Však dvanácte hodin za den jest“ (Jan 11,9). Třetí hodina byla asi v 9 hodin ráno, šestá kolem poledne a devátá kolem 3 hodin odpoledne – tehdy šli Petr a Jan do chrámu na modlitbu (Skutky apoštolské 3,1). Protože se denní světlo vždy dělilo na dvanáct dílů, trvala hodina v Jeruzalémě uprostřed léta asi 70 minut a uprostřed zimy asi 50. Čas se určoval podle slunečních a vodních hodin; 2 Královská 20,11 mluví o stínu na „Achasových stupních“.

Noc se dělila na hlídky, směny stráže. Starý zákon zná tři: první, prostřední (Soudců 7,19) a jitřní hlídku (2 Mojžíšova 14,24). Za římské vlády se počítaly čtyři – večer, půlnoc, kuropění a ráno (Marek 13,35) –, takže „čtvrtá hlídka“ (Matouš 14,25) byla zhruba od 3 do 6 hodin ráno. Podle židovského počítání začínal nový den západem slunce, jako v 1. kapitole 1. knihy Mojžíšovy: „I byl večer a bylo jitro.“