Přátelství v Bibli

• Přítel miluje v každé době, bratr se rodí pro čas nouzePř 17:17
  Verše

  Př 17:17Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
• Je přítel, který lne víc než bratrPř 18:24
  Verše

  Př 18:24Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
• Rány od přítele jsou věrnéPř 27:6
  Verše

  Př 27:6Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
• Lepší soused blízký než bratr dalekýPř 27:10
  Verše

  Př 27:10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
• Jako železo ostří železo, tak člověk ostří druhéhoPř 27:17
  Verše

  Př 27:17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
• Do domu bližního choď zřídka, aby ses mu neomrzelPř 25:17
  Verše

  Př 25:17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
• Hlasité požehnání časně ráno se počítá za kletbuPř 27:14
  Verše

  Př 27:14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
• Nepřátel se s prchlivým člověkemPř 22:24–25
  Verše

  Př 22:24–25Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj, Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
• Bohatství přitahuje mnoho přátel, chudý zůstává opuštěnPř 19:4, Př 19:6
  Verše

  Př 19:4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

  Př 19:6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
• Kdo připomíná křivdu, rozděluje přátelePř 17:9
  Verše

  Př 17:9Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
• Dva jsou lepší než jeden; trojitá šňůra se hned nepřetrhneKaz 4:9–12
  Verše

  Kaz 4:9–12Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své. Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl. Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje? Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
• Blízký přítel, který jedl jeho chléb, se obrátil proti žalmistoviŽ 41:10, Ž 55:13–15
  Verše

  Ž 41:10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

  Ž 55:13–15Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním: Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj; Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
• Job si stěžuje, že se jeho přátelé obrátili proti němuJb 6:14–15, Jb 16:20, Jb 19:19
  Verše

  Jb 6:14–15Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil? Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

  Jb 16:20Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

  Jb 19:19V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
• Při Pavlově první obhajobě ho všichni opustili2 Tm 4:16
  Verše

  2 Tm 4:16Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích.
• Ježíš: nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za přáteleJ 15:13–15
  Verše

  J 15:13–15Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám. Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

Příklady

• Abram zachraňuje svého příbuzného Lota s 318 vycvičenými mužiGn 14:14–16
  Verše

  Gn 14:14–16Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan. A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku. I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.
• Rut neopustí Noémi: „Kam půjdeš ty, půjdu i já“Rt 1:16–17
  Verše

  Rt 1:16–17Ale Rut řekla: Nenuť mne, abych tě opustiti a od tebe odjíti měla. Nebo kamž se koli obrátíš, půjdu, a kdekoli bydliti budeš, i já bydliti budu; lid tvůj lid můj, a Bůh tvůj Bůh můj. Kdekoli umřeš, umru, a tu pochována budu. Toto mi učiň Hospodin, a toto přidej, že toliko smrt rozdělí mne s tebou.
• Samuel truchlí pro Saula1 S 15:35, 1 S 16:1
  Verše

  1 S 15:35A již potom více Samuel neviděl Saule až do dne smrti své; však plakal Samuel Saule. Hospodin pak želel toho, že učinil Saule králem nad Izraelem.

  1 S 16:1Řekl pak Hospodin Samuelovi: I dokudž ty budeš plakati Saule, poněvadž jsem já ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Naplň roh svůj olejem a poď, pošli tě k Izai Betlémskému; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále.
• Jonata miluje Davida jako sám sebe a dává mu svůj plášť1 S 18:1–4
  Verše

  1 S 18:1–4I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého. A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho. I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou. A složiv Jonata s sebe plášť, kterýmž byl odín, dal jej Davidovi, i roucho své, až do meče svého, a až do lučiště svého, i do pasu svého.
• David a Jonata se líbají, pláčou a loučí se s přísahou1 S 20:41–43, 1 S 23:16–18
  Verše

  1 S 20:41–43A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl. I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města.

  1 S 23:16–18Vstav pak Jonata syn Saulův, přišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu. A řekl jemu: Neboj se, neboť nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobě. Však i Saul otec můj zná to. I učinili smlouvu oba před Hospodinem; a David zůstal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého.
• Davidův žalozpěv: „Tvá láska ke mně byla podivuhodná“2 S 1:26
  Verše

  2 S 1:26Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen.
• Kvůli Jonatovi jí Mifibozet vždy u Davidova stolu2 S 9:1, 2 S 9:7
  Verše

  2 S 9:1Tedy řekl David: Jest-li ještě kdo pozůstalý z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství pro Jonatu?

  2 S 9:7Řekl jemu David: Neboj se, nebo jistě učiním s tebou milosrdenství pro Jonatu otce tvého, a navrátím tobě všecka pole Saule otce tvého, a ty jídati budeš za stolem mým vždycky.
• David knězi Abiatarovi: „Zůstaň se mnou, u mne budeš v bezpečí“1 S 22:23
  Verše

  1 S 22:23Zůstaň u mne, neboj se; nebo kdož hledati bude bezživotí mého, hledati bude bezživotí tvého, ale ochráněn budeš u mne.
• Týrský král Chíram byl vždy Davidovým přítelem1 Kr 5:1
  Verše

  1 Kr 5:1Poslal pak Chíram král Tyrský služebníky své k Šalomounovi, uslyšav, že ho pomazali za krále na místo otce jeho; nebo miloval Chíram Davida po všecky dny.
• Davidův přítel Chusai zůstává věrný během Absolonovy vzpoury2 S 15:32–37, 2 S 16:16–17
  Verše

  2 S 15:32–37I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou. I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem. Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu. Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím. Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli. Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.

  2 S 16:16–17A když přišel Chusai Architský, přítel Davidův k Absolonovi, řekl Chusai Absolonovi: Živ buď král, živ buď král. Tedy řekl Absolon k Chusai: Toliž jest vděčnost tvá k příteli tvému? Pročež jsi nešel s přítelem svým?
• Ittai Gittejský odmítá opustit prchajícího Davida2 S 15:19–21
  Verše

  2 S 15:19–21Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému. Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda. Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
• Král Ochoziáš navštěvuje raněného krále Jorama2 Kr 8:28–29
  Verše

  2 Kr 8:28–29Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama. A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.
• Jobovi tři přátelé s ním sedí sedm dní mlčkyJb 2:11–13
  Verše

  Jb 2:11–13Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej. Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru. A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.
• Daniel žádá krále, aby povýšil jeho tři přáteleDa 2:17–18, Da 2:49
  Verše

  Da 2:17–18A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.

  Da 2:49Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
• Ježíš miloval Martu, její sestru a LazaraL 10:38–39, J 11:5, J 11:11
  Verše

  L 10:38–39I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého. A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.

  J 11:5Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

  J 11:11To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
• Pavlův synovec ho varuje před spiknutímSk 23:16
  Verše

  Sk 23:16Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
• Priscilla a Akvila za Pavla nasadili životŘ 16:3–4
  Verše

  Ř 16:3–4Pozdravte Priscilly a Akvila, pomocníků mých v Kristu Ježíši, Kteříž pro můj život svých vlastních hrdel nasadili, jimžto ne já sám toliko děkuji, ale i všecky církve pohanské,
• Pavel o Timoteovi: „Nemám nikoho jiného“ jako onFp 2:19–22
  Verše

  Fp 2:19–22Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
• Epafroditus, Pavlův bratr, spolupracovník a spolubojovníkFp 2:25
  Verše

  Fp 2:25Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,