Objevovat › Témata › Dědictví a závěti
Každodenní život
Dědictví a závěti v Bibli
Úryvky (počet: 39) — Bible kralická, řádek po řádku, podle „Tematické Bible“ Navea.
Příklady
- Bezdětný Abram: mým dědicem bude služebník, Eliezer z DamaškuGn 15:2–3
Verše
Gn 15:2–3Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer? Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
- Sára: syn otrokyně nebude dědit s IzákemGn 21:10
Verše
Gn 21:10I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
- Abraham odkáže všechno Izákovi a syny svých souložnic propustí s daryGn 24:36, Gn 25:5–6
- Ráchel a Lía: „Máme ještě nějaký podíl v domě našeho otce?“Gn 31:14–16
Verše
Gn 31:14–16Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho? Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil. Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.
- Jákob dává Jozefovi o jeden úsek země víc než jeho bratrůmGn 48:21–22
Verše
Gn 48:21–22Řekl také Izrael Jozefovi: Aj, já umírám, a budeť Bůh s vámi, a zase vás přivede do země otců vašich. Já pak dal jsem tobě jeden díl výš nad bratří tvé, kteréhož jsem mečem svým a lučištěm svým dosáhl z ruky Amorejského.
- Rubenovo prvorozenství přechází na Jozefovy syny1 Pa 5:1–2
Verše
1 Pa 5:1–2Synové pak Rubenovi prvorozeného Izraelova: (nebo on byl prvorozený, ale když poškvrnil lože otce svého, dáno jest prvorozenství jeho synům Jozefovým, syna Izraelova, však jemu není přičteno prvorozenství. Nebo Judas byl nejsilnější z bratří svých, a kníže mezi nimi, ale prvorozenství Jozefovi náleželo).
- Salfadovy dcery dostávají půdu mezi bratry svého otceNu 27:1–4, Joz 17:3–4
Verše
Nu 27:1–4Tehdy přistoupily dcery Salfada, syna Heferova, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, z pokolení Manasse, syna Jozefova. Tato pak jsou jména dcer jeho: Mahla, Noa, Hegla, Melcha a Tersa. A postavily se před Mojžíšem a před Eleazarem knězem, i před knížaty a vším množstvím, u dveří stánku úmluvy, a řekly: Otec náš umřel na poušti, kterýž však nebyl z spolku těch, kteříž se zrotili proti Hospodinu v rotě Chóre; nebo pro hřích svůj umřel, synů žádných nemaje. Což vyhlazeno býti má jméno otce našeho z čeledi jeho, proto že neměl syna? Dej nám dědictví mezi bratřími otce našeho.
Joz 17:3–4Ale Salfad, syn Hefer, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, neměl synů, než dcery toliko, jejichž jsou tato jména: Mahla a Noa, Hegla, Melcha a Tersa. Kteréžto přistoupivše před Eleazara kněze, a před Jozue, syna Nun, i před knížata, řekly: Hospodin přikázal Mojžíšovi, aby nám dal dědictví u prostřed bratří našich. I dal jim Jozue podlé rozkázaní Hospodinova dědictví u prostřed bratří otce jejich.)
- Jefte nedostane dědictví, protože je synem jiné ženySd 11:2
Verše
Sd 11:2Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
- Bóz kupuje Elimelechovu půdu, aby zachoval jméno zemřeléhoRt 4:5–6, Rt 4:9–10
Verše
Rt 4:5–6I řekl Bóz: Když ujmeš pole to od Noémi, tedy i Rut Moábskou, manželku mrtvého, sobě pojmeš, abys vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho. Odpověděl příbuzný ten: Nemohuť koupiti, abych snad nezahladil dědictví svého. Uživ ty práva příbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti.
Rt 4:9–10Tedy řekl Bóz starším těm a všemu lidu: Vy svědkové jste dnes, že jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo, od Noémi. Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobě za manželku, abych vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratří jeho, a z brány místa jeho. Vy svědkové jste dnes toho.
- Nábot nechce prodat dědictví svých otců1 Kr 21:2–3
Verše
1 Kr 21:2–3I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její. Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
- Jozafat dává synům dary a města, království prvorozenému2 Pa 21:3
Verše
2 Pa 21:3Kterýmž byl dal otec jejich darů mnoho, stříbra a zlata, a věcí drahých, s městy hrazenými v Judstvu, království pak dal Jehoramovi, proto že on byl prvorozený.
- Job dává svým dcerám dědictví mezi jejich bratryJb 42:15
Verše
Jb 42:15Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajině; kterýmž dal otec jejich dědictví mezi bratřími jejich.
- Jeremiáš kupuje pole svého bratrance podle práva vykoupeníJr 32:7–8
Verše
Jr 32:7–8Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej. Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,
- „Mistře, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví“L 12:13
Verše
L 12:13I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
- Mladší syn žádá svůj podíl z majetku (podobenství)L 15:12–13
Verše
L 15:12–13Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek. A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
- Vinaři se spolčí, že zabijí dědice a vezmou dědictví (podobenství)Mk 12:7
Verše
Mk 12:7Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
V Zákoně
- Není-li syn: dceři, pak bratrům, strýcům, nejbližšímu příbuznémuNu 27:8–11
Verše
Nu 27:8–11K synům pak Izraelským toto mluviti budeš: Když by kdo umřel, nemaje syna, tedy přenesete dědictví jeho na dceru jeho. Pakli by ani dcery neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím jeho. Pakli by ani bratří neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím otce jeho. Pakli by ani strýců neměl, tedy dáte dědictví jeho příteli jeho, kterýž jest nejbližší jemu v rodu jeho, aby dědičně obdržel je. A bude to synům Izraelským za ustanovení soudné, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
- Prvorozený nemilované ženy přesto dostává dvojí podílDt 21:15–17
Verše
Dt 21:15–17Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé: Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé, Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.
- Zděděná půda nesmí přecházet od kmene ke kmeniNu 36:7–9
Verše
Nu 36:7–9Aby nebylo přenášíno dědictví synů Izraelských z pokolení na pokolení; nebo synové Izraelští jeden každý přídržeti se bude dědictví pokolení otců svých. A každá dcera z pokolení synů Izraelských, kteráž by měla dědictví, za někoho z čeledi pokolení otce svého vdá se, aby vládli synové Izraelští jeden každý dědictvím otců svých, Aby nebylo přenášíno vládařství z jednoho pokolení na druhé pokolení, ale jeden každý z pokolení synů Izraelských dědictví svého přídržeti se bude.
- Země se dělí losem, větším kmenům vícNu 26:53–55
Verše
Nu 26:53–55Těmto rozdělena bude země k dědictví podlé počtu jmen. Většímu počtu větší dědictví dáš, a menšímu menší; jednomu každému vedlé počtu sečtených jeho dáno bude dědictví jeho. A však losem ať jest rozdělena země; vedlé jmen pokolení otců svých dědictví vezmou.
- Aronovi je řečeno, že nebude mít v zemi dědictvíNu 18:20
Verše
Nu 18:20Mluvil také Hospodin k Aronovi: V zemi jejich, dědictví ani dílu svého mezi nimi nebudeš míti; já jsem díl tvůj, a dědictví tvé u prostřed synů Izraelských.
- Knížecí dar služebníkovi se vrací v roce svobodyEz 46:16–17
Verše
Ez 46:16–17Taktoť praví Panovník Hospodin: Dá-li kníže dar někomu z synů svých, dědictvíť jeho jest, synů jeho buď, k vládařství jejich dědičnému. Jestliže pak dá dar z dědictví svého některému z služebníků svých, také bude jeho až do léta svobodného, kdyžto navrátí se knížeti tomu; však dědictví jeho budou míti synové jeho.
Poslední přání
- Jákob zkříží ruce a dá Efraima před ManassesaGn 48:13–14, Gn 48:19–20
Verše
Gn 48:13–14A vzav oba, Efraima na pravou stranu sobě, Izraelovi pak na levou, a Manassesa na levou sobě, Izraelovi pak na pravou, postavil je před ním. Tedy vztáh Izrael pravici svou, vložil ji na hlavu Efraimovu, kterýž byl mladší, levici pak svou na hlavu Manassesovu, naschvál přeloživ ruce, ačkoli Manasses byl prvorozený.
Gn 48:19–20Ale nepovolil otec jeho, a řekl: Vím, synu můj, vím; takéť i on bude v lid, a také i on vzroste; však bratr jeho mladší více poroste než on, a símě jeho bude u veliké množství národů. I požehnal jim v ten den, řka: Skrze tebe požehnání bude dávati Izrael takto: Učiniž tobě Bůh jako Efraimovi a jako Manassesovi. I představil Efraima Manassesovi.
- Jákob před smrtí svolá syny a každému z nich požehnáGn 49:1, Gn 49:28, Gn 49:33
Verše
Gn 49:1Povolal pak Jákob synů svých, a řekl: Sejděte se, a oznámím vám, co se s vámi díti bude potomních dnů.
Gn 49:28Všech těchto pokolení Izraelských jest dvanácte; a to jest, což mluvil jim otec jejich; požehnal jim také, jednomu každému vedlé požehnání jeho požehnal.
Gn 49:33A když přestal Jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.
- Davidův poslední příkaz Šalomounovi1 Kr 2:1–3
Verše
1 Kr 2:1–3Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka: Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile, A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,
- Izaiáš Ezechiášovi: „Dej do pořádku svůj dům“2 Kr 20:1
Verše
2 Kr 20:1V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.
- Závěť platí teprve po smrti toho, kdo ji sepsalŽd 9:16–17
Verše
Žd 9:16–17Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft. Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
- Platnou lidskou smlouvu nelze zrušit ani k ní nic přidatGa 3:15
Verše
Ga 3:15Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.
- Dědic, který je ještě dítě, je pod poručníky a správciGa 4:1–2
Verše
Ga 4:1–2Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
Výroky
- Moudrý služebník bude mít podíl na dědictví jako jeden z bratrůPř 17:2
Verše
Př 17:2Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
- Majetek ztracený nezdařeným podnikem nezanechá synovi nicKaz 5:13–14
Verše
Kaz 5:13–14Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému. Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho.
- Domy a majetek se dědí po otcíchPř 19:14
Verše
Př 19:14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
- Kdo ví, zda můj dědic bude moudrý, nebo pošetilý?Kaz 2:18–19
Verše
Kaz 2:18–19Ano mrzí mne i všecka práce má, kterouž jsem vedl pod sluncem proto že jí zanechati musím člověku, kterýž bude po mně. A kdo ví, bude-li moudrý, či blázen? A však panovati bude nade vší prací mou, kterouž jsem vedl, a v níž jsem moudrý byl pod sluncem. A i to marnost.
Zdroje
Podle Naveovy tematické Bible (Orville J. Nave, 1896; volné dílo): témata vybrána, řádky zkráceny a převedeny do současné řeči, řádky s výkladem vynechány; každý verš ověřen.
Bible kralická · Volné dílo