Pomluvy v Bibli

• Nechoď mezi svým lidem jako pomlouvačLv 19:16
  Verše

  Lv 19:16Nebudeš choditi jako utrhač v lidu svém, aniž státi budeš na hrdlo bližnímu svému: Já jsem Hospodin.
• Kdo smí přebývat u Boha? Ten, kdo nemá na jazyku pomluvuŽ 15:3
  Verše

  Ž 15:3Kdož neutrhá jazykem svým, bližnímu svému nečiní zlého, a potupy neuvodí na bližního svého.
• Klevetník vyzrazuje tajemství, spolehlivý člověk důvěru zachováPř 11:13, Př 20:19
  Verše

  Př 11:13Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

  Př 20:19Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
• Klevetník rozděluje blízké přátelePř 16:28, Př 17:9
  Verše

  Př 16:28Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

  Př 17:9Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
• Slova klevetníka jsou jako vybrané lahůdkyPř 18:8, Př 26:22
  Verše

  Př 18:8Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

  Př 26:22Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
• Bez dřeva oheň vyhasne, bez klevetníka utichne svárPř 26:20–21
  Verše

  Př 26:20–21Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
• Pomlouvačný jazyk přináší zlostné pohledyPř 25:23
  Verše

  Př 25:23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
• Jeremiáš slyší šeptání: „Udejte ho!“Jr 20:10
  Verše

  Jr 20:10Ačkoli slýchám utrhání mnohých, i Magor missabiba, říkajících: Povězte něco na něj, a oznámíme to králi. Všickni, kteříž by měli býti přátelé moji, číhají na poklesnutí mé, říkajíce: Snad někde podveden bude, a zmocníme se ho, a pomstíme se nad ním.
• Zahálčivé mladé vdovy se stávají klevetnicemi a vtíravými1 Tm 5:13
  Verše

  1 Tm 5:13Nýbrž také i zahálejíce, učí se choditi po domích; a netoliko nedělné, ale jsou i klevetné a všetečné, mluvíce, což nesluší.
• Pavel se obává pomluv a klevet v Korintu2 K 12:20
  Verše

  2 K 12:20Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
• Nepomlouvejte jeden druhéhoJk 4:11
  Verše

  Jk 4:11Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.

Příklady

• Jozef přináší otci zlé zprávy o svých bratrechGn 37:2
  Verše

  Gn 37:2Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
• Zvědové šíří o zemi zlé zprávyNu 13:33, Nu 14:36
  Verše

  Nu 13:33I zhaněli a zošklivili zemi shlédnutou synům Izraelským, mluvíce: Země, již jsme prošli a spatřili, jest země taková, ješto hubí obyvatele své; a všecken lid, kterýž jsme viděli u prostřed ní, jsou muži postavy vysoké velmi.

  Nu 14:36Muži pak ti, kteréž poslal byl Mojžíš k shlédnutí země té, a kteříž, navrátivše se, uvedli v reptání proti němu všecko množství to, haněním ošklivíce zemi,
• Edomec Doeg říká Saulovi, že Achimelech pomohl Davidovi1 S 22:9–10
  Verše

  1 S 22:9–10Odpověděl pak Doeg Idumejský, kterýž též stál s služebníky Saulovými, a řekl: Viděl jsem syna Izai, an přišel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu. Kterýž radil se o něho s Hospodinem a dal jemu potravy, také i meč Goliáše Filistinského dal jemu.
• Joábovi povědí, že Abner přišel a v pokoji odešel2 S 3:23
  Verše

  2 S 3:23Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji.
• Síba tvrdí, že Mifibozet doufá v návrat království2 S 16:3
  Verše

  2 S 16:3Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého.
• Sanballatova fáma, že Židé chystají vzpouruNeh 6:6–9
  Verše

  Neh 6:6–9V kterémž bylo psáno: Slyší se mezi národy, jakž Gasmu praví, že ty a Židé myslíte se zprotiviti, a že ty proto stavíš zed, abys králem jejich byl, jakž se to dokoná. Také žes i proroky postavil, aby hlásali o tobě v Jeruzalémě, řkouce: Král v Judstvu. Nyní tedy uslyší král ty věci. Protož přiď, a poradíme se spolu. Tedy poslal jsem k němu, řka: Neníť toho nic, což ty pravíš, ale sám sobě to vymýšlíš. Nebo všickni ti nás ustrašiti se snažovali, myslíce: Oslábnou ruce jejich při díle, a nedokoná se to. Ale však ty, ó Bože, posilň rukou mých.
• Judští šlechtici nosí zprávy mezi Tobiášem a NehemiášemNeh 6:17–19
  Verše

  Neh 6:17–19Také v těch dnech i listy často posílali přednější Judští k Tobiášovi, tolikéž od Tobiáše docházely k nim. Nebo mnozí v Judstvu měli s ním přísahu, proto že byl zetěm Sechaniáše syna Arachova, a Jochanan syn jeho pojal byl dceru Mesullama syna Berechiášova. K tomu i dobré činy jeho vypravovali přede mnou, a řeči mé vynášeli k němu. Listy pak posílal Tobiáš, aby mne ustrašil.
• Muži jsou navedeni, aby tvrdili, že Štěpán mluvil proti MojžíšoviSk 6:11
  Verše

  Sk 6:11Tedy lstivě nastrojili muže, kteříž řekli: My jsme jej slyšeli mluviti slova rouhavá proti Mojžíšovi a proti Bohu.
• Diotrefovy zlomyslné pomluvy proti Janovi3 J 1:9–10
  Verše

  3 J 1:9–10Psal jsem sboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás. Protož přijdu-liť tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by přijímati chtěli, nedopouští, a ze sboru je vylučuje.