Přejídání v Bibli

• Stoluješ s vládcem? Přilož si nůž k hrdluPř 23:1–3
  Verše

  Př 23:1–3Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
• Najdeš-li med, jez jen tolik, kolik potřebuješPř 25:16
  Verše

  Př 25:16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
• Kdo se přátelí s žrouty, dělá otci hanbuPř 28:7
  Verše

  Př 28:7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
• Nepřidávej se k těm, kdo se přecpávají masemPř 23:20–21
  Verše

  Př 23:20–21Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
• Blaze zemi, jejíž knížata hodují v pravý časKaz 10:17
  Verše

  Kaz 10:17Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
• „Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme!“Iz 22:13, 1 K 15:32
  Verše

  Iz 22:13A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, a říkati: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.

  1 K 15:32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
• Povalují se na ložích ze slonoviny a jedí jehňata a telataAm 6:4
  Verše

  Am 6:4Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
• Bohatý blázen: „Jez, pij a vesel se!“L 12:19–20
  Verše

  L 12:19–20A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli. I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
• „Jejich bohem je břicho“Fp 3:19
  Verše

  Fp 3:19Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto bůh jest břicho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.
• Jeden z jejich vlastních: „Kréťané jsou … líní žrouti“Tt 1:12
  Verše

  Tt 1:12Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.

Příklady

• Vyhladovělý Ezau prodá prvorozenství za červenou krmiGn 25:29–34
  Verše

  Gn 25:29–34Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený, A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.) Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své. I řekl Ezau: Aj, já k smrti se blížím, k čemuž mi tedy to prvorozenství? Dí Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi. Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím.
• Izrael pláče po rybách, okurkách a melounech EgyptaNu 11:4–6, Ž 78:18
  Verše

  Nu 11:4–6Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli? Rozpomínáme se na ryby, jichž jsme dosti v Egyptě darmo jídali, na okurky a melouny, též na por, cibuli a česnek. A nyní duše naše vyprahlá, nic jiného nemá, kromě tu mannu před očima svýma.

  Ž 78:18A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
• Lid dva dny sbírá křepelky; následuje ránaNu 11:31–33
  Verše

  Nu 11:31–33Tedy strhl se vítr od Hospodina, a zachvátiv křepelky od moře, spustil je na stany tak široce a dlouze, co by mohl za jeden den cesty ujíti všudy vůkol táboru, takměř na dva lokty zvýší nad zemí. Protož vstav lid, celý ten den a celou noc, i celý druhý den shromažďovali sobě ty křepelky; a kdož nejméně nashromáždil, měl jich s deset měr. I rozvěšeli je sobě pořád okolo stanů. Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.
• Sluha Elího synů bere maso trojzubou vidlicí1 S 2:12–17
  Verše

  1 S 2:12–17Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina. Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý, A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo. Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové. Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu. I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými.
• Vzpurný syn obžalovaný jako „žrout a opilec“Dt 21:20
  Verše

  Dt 21:20A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.
• Ježíše nazývají „žrout a opilec“Mt 11:19
  Verše

  Mt 11:19Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.