Každodenní život
Děti v Bibli
Úryvky (počet: 57) — Bible kralická, řádek po řádku, podle „Tematické Bible“ Navea.
Při narození
- Novorozence omývali, třeli solí a zavinovali do plenekEz 16:4
Verše
Ez 16:4Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
- Ježíš je zavinut do plenek a položen do jeslíL 2:7, L 2:12
- Porodní bába uváže jednomu z dvojčat na ruku červenou nitGn 38:27–30
Verše
Gn 38:27–30Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím. A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé. Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres. A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.
- Ezau se rodí ryšavý a chlupatý, Jákob ho drží za patuGn 25:24–26
Verše
Gn 25:24–26A když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím. I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau. Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila.
- Chlapci byli obřezáváni osmého dneGn 17:12, Lv 12:3, L 2:21
Verše
Gn 17:12Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
Lv 12:3Potom dne osmého obřezáno bude tělo neobřízky jeho.
L 2:21A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
- Rodiče, kteří prosili o dítě: Izák, Anna, ZachariášGn 25:21, 1 S 1:11, 1 S 1:20, L 1:13
Verše
Gn 25:21I modlil se Izák pokorně Hospodinu za manželku svou; nebo byla neplodná. A uslyšel jej Hospodin; a tak počala Rebeka manželka jeho.
1 S 1:11A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.
1 S 1:20I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
L 1:13I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Jméno
- Lía a Ráchel dávají každému synovi jméno s důvodemGn 29:32–35, Gn 30:6–13, Gn 30:22–24
Verše
Gn 29:32–35Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj. I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon. A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví. I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
Gn 30:6–13I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan. Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi. I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím. Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu. A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna. Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád. Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi. A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
Gn 30:22–24A rozpomenuv se Bůh na Ráchel, uslyšel jí, a otevřel život její. Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé. A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.
- Umírající Ráchel nazve syna Ben Oni; Jákob ho nazve BeniaminGn 35:18
Verše
Gn 35:18I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umřela), nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.
- Anna dává jméno Samuelovi: „Od Hospodina jsem si ho vyprosila“1 S 1:20
Verše
1 S 1:20I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
- Ichabod: „Odešla sláva od Izraele“1 S 4:21
Verše
1 S 4:21I nazvala dítě Ichabod, řkuci: Přestěhovala se sláva z Izraele; proto že vzata byla truhla Boží, a umřel tchán i muž její.
- Faraonova dcera dává jméno Mojžíšovi: „Z vody jsem ho vytáhla“Ex 2:10
Verše
Ex 2:10A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.
- Příbuzní chtějí dítě pojmenovat po otci; Alžběta říká: JanL 1:59–63
Verše
L 1:59–63Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
- Sousedky dávají Noéminu vnukovi jméno ObédRt 4:17
Verše
Rt 4:17Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a nazvaly ho jménem Obéd. Onť jest otec Izai, otce Davidova.
Kojení a odstavení
- Abraham pořádá velkou hostinu v den, kdy je Izák odstavenGn 21:8
Verše
Gn 21:8I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
- Anna nechá Samuela u sebe, dokud není odstaven, pak ho přivede do Sílo1 S 1:22–28
Verše
1 S 1:22–28Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky. I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala. Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé. Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí. Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu. Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho. Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.
- Mojžíšova vlastní matka dostává zaplaceno, aby ho kojilaEx 2:7–9
Verše
Ex 2:7–9I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě? Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte. I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.
- Noémi si bere malého Obéda na klínRt 4:16
Verše
Rt 4:16Tedy vzavši Noémi dítě, položila je na klín svůj, a byla pěstounkou jeho.
- Chůva prchá s pětiletým Mifibozetem; upadne a zchromne2 S 4:4
Verše
2 S 4:4Měl také byl Jonata syn Saulův syna chromého na nohy, (nebo když byl v pěti letech a přišla pověst o Saulovi a Jonatovi z Jezreel, vzavši ho chůva jeho, utíkala, a když pospíchala utíkajici, on upadl a okulhavěl), jehož jméno Mifibozet.
- Malý Joas je se svou chůvou ukryt před Atalií2 Kr 11:2
Verše
2 Kr 11:2Ale Jozaba dcera krále Jehorama, sestra Ochoziášova, vzala Joasa syna Ochoziášova, a ukradši ho z prostředku synů královských, kteříž mordováni byli, skryla jej i s chůvou jeho v pokoji, kdež lůže byla. A tak skryli ho před Atalií, a není zamordován.
Dospívání
- Anna každý rok udělala malému Samuelovi malý plášť1 S 2:18–19
Verše
1 S 2:18–19Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným. A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční.
- Rodiče učili své děti doma i na cestěDt 6:7, Dt 11:19
- Když se tvůj syn zeptá: „Co to znamená?“ – vyprávěj mu ten příběhEx 13:14
Verše
Ex 13:14A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.
- Vychovávej dítě na cestě, kterou má jítPř 22:6
Verše
Př 22:6Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
- Výroky v Přísloví o metle kázněPř 13:24, Př 29:15
- Děti naslouchaly, když se nahlas četl ZákonJoz 8:35, Neh 8:2–3
Verše
Joz 8:35Nebylo ani slova ze všeho, což přikázal Mojžíš, jehož by nečetl Jozue přede vším shromážděním Izraelským, i ženami i dětmi i příchozími, kteříž šli u prostřed nich.
Neh 8:2–3Tedy přinesl Ezdráš kněz zákon před to shromáždění mužů i žen i všech, kteříž by rozumně poslouchati mohli, prvního dne měsíce sedmého. I četl v něm na té ulici, kteráž jest proti bráně vodné, od jitra až do poledne, při přítomnosti mužů i žen, i kteřížkoli rozuměti mohli. A uši všeho lidu obráceny byly k knize zákona.
- Děti poskakují a hrají si na ulicíchJb 21:11, Za 8:5
- Dvanáctiletý Ježíš v chrámu se vyptává učitelůL 2:41–47
Verše
L 2:41–47I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
- Ježíš rostl v moudrosti i postavěL 2:40, L 2:52
- Pavel byl vychován u nohou GamalielovýchSk 22:3
Verše
Sk 22:3Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
- Timoteus se učil od babičky Lois a matky Eunice2 Tm 1:5, 2 Tm 3:15
- Děti volají „Hosanna“ na nádvořích chrámuMt 21:15
Verše
Mt 21:15Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
- Ježíš žehná malým dětemMt 19:13–15, Mk 10:13–16
Verše
Mt 19:13–15Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim. Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské. A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Mk 10:13–16Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli. To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží. Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde. A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Příklady
- Jákob miluje Jozefa nejvíc a dává mu pestrobarevný plášťGn 37:3–4
Verše
Gn 37:3–4Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev. A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
- Zákon chrání dvojí podíl prvorozeného syna nemilované ženyDt 21:15–17
Verše
Dt 21:15–17Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé: Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé, Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.
- Mladá izraelská dívka vypráví Námanově ženě o prorokovi2 Kr 5:2–3
Verše
2 Kr 5:2–3Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově. Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.
- Joas se stává králem v sedmi letech, Joziáš v osmi2 Kr 11:21, 2 Kr 22:1
Verše
2 Kr 11:21A byl Joas v sedmi letech, když počal kralovati.
2 Kr 22:1V osmi letech byl Joziáš, když počal kralovati, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jedida, dcera Adaiášova z Baskat.
- Děti brané do otroctví za dluhy rodičů2 Kr 4:1, Neh 5:5
Verše
2 Kr 4:1Tedy žena jedna z manželek synů prorockých volala k Elizeovi, řkuci: Služebník tvůj, muž můj, umřel, ty pak víš, že služebník tvůj bál se Hospodina. A teď věřitel přišel, aby vzal dva syny mé sobě za služebníky.
Neh 5:5Ješto aj, jakož tělo bratří našich, tak těla naše, jakož synové jejich, tak i synové naši. A však my musíme podrobovati syny své a dcery své v službu, a některé již ze dcer našich podrobeny jsou, a nemůžeme s nic býti, poněvadž pole naše a vinice naše drží jiní.
- Farao nařizuje házet hebrejské chlapečky do NiluEx 1:22
Verše
Ex 1:22I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
- Herodes zabíjí betlémské chlapce do dvou letMt 2:16
Verše
Mt 2:16Tehdy Herodes uzřev, že by oklamán byl od mudrců, rozhněval se náramně, a poslav služebníky své, zmordoval všecky dítky, kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho, od dvouletých a níže, podle času, na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců.
- Vnuci jsou korunou starcůPř 17:6
Verše
Př 17:6Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Zdroje
Podle Naveovy tematické Bible (Orville J. Nave, 1896; volné dílo): témata vybrána, řádky zkráceny a převedeny do současné řeči, řádky s výkladem vynechány; každý verš ověřen.
Bible kralická · Volné dílo