Každodenní život
Hněv v Bibli
Úryvky (počet: 41) — Bible kralická, řádek po řádku, podle „Tematické Bible“ Navea.
Výroky
- Mírná odpověď odvrací hněv, příkré slovo jej podněcujePř 15:1
Verše
Př 15:1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
- Kdo je pomalý k hněvu, je lepší než bojovníkPř 16:32, Př 14:29
- Člověk bez sebeovládání je jako město s pobořenými hradbamiPř 25:28
Verše
Př 25:28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
- Hlupák dá průchod všemu svému hněvu, moudrý ho zadržíPř 29:11
Verše
Př 29:11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
- Jako stloukání mléka dává máslo, tak podněcování hněvu plodí svárPř 30:33
Verše
Př 30:33Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
- Hněv přebývá v klíně hlupákůKaz 7:9
Verše
Kaz 7:9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
- Upusť od hněvu, může přinést jen škoduŽ 37:8
Verše
Ž 37:8Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
- Ať slunce nezapadá nad vaším hněvemEf 4:26
Verše
Ef 4:26Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
- Rychlý k naslouchání, pomalý k mluvení, pomalý k hněvuJk 1:19–20
Verše
Jk 1:19–20A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu. Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
Příklady
- Kain se velmi rozhněvá a zabije svého bratra AbelaGn 4:5–8
Verše
Gn 4:5–8Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho. I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá? Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním. I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.
- Jákob Ráchel: „Což jsem já na místě Boha?“Gn 30:2
Verše
Gn 30:2Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
- Jákob se rozhorlí a pře se s LábanemGn 31:36
Verše
Gn 31:36Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?
- Jákob: Simeon a Léví „ve svém hněvu zabíjeli muže“Gn 49:5–7
Verše
Gn 49:5–7Simeon a Léví bratří, nástrojové nepravosti jsou v příbytcích jejich. Do tajné rady jejich nevcházej duše má, k shromáždění jejich nepřipojuj se slávo má; nebo v prchlivosti své zbili muže, a svévolně vyvrátili zed. Zlořečená prchlivost jejich, nebo neustupná; i hněv jejich, nebo zatvrdilý jest. Rozdělím je v Jákobovi, a rozptýlím je v Izraeli.
- Jozefův pán vzplane hněvem při vyprávění své ženyGn 39:19
Verše
Gn 39:19I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.
- Farao Mojžíšovi: „Už nikdy nespatříš mou tvář“Ex 10:28
Verše
Ex 10:28I řekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více neviděl tváři mé; nebo v který den uzříš tvář mou, umřeš.
- Mojžíš odchází od faraona rozpálen hněvemEx 11:8
Verše
Ex 11:8I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.
- Mojžíš při pohledu na tele rozbije deskyEx 32:19
Verše
Ex 32:19I stalo se, když se přiblížil k stanům, že uzřel tele a tance. A rozhněvav se Mojžíš velmi, povrhl z rukou svých dsky, a rozrazil je pod Horou.
- Mojžíš dvakrát udeří do skályNu 20:10–11
Verše
Nu 20:10–11I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu? I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.
- Balám bije svou oslici a ona promluvíNu 22:27–29
Verše
Nu 22:27–29A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem. I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ? Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil.
- Balák v hněvu na Baláma spráskne rukamaNu 24:10
Verše
Nu 24:10Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.
- Gedeon mírnou odpovědí uklidní rozhněvané muže z EfraimaSd 8:1–3
Verše
Sd 8:1–3Muži pak Efraim řekli jemu: Co jsi nám to učinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na něj domlouvali. Jimž odpověděl: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo? V ruce vaše dal Bůh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového učiniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k němu, když mluvil ta slova.
- Eliab vzplane hněvem na svého mladšího bratra Davida1 S 17:28
Verše
1 S 17:28A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.
- Saul mrští kopím po svém synu Jonatovi1 S 20:30–34
Verše
1 S 20:30–34I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své? Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti. Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil? I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida, Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho.
- David vzplane hněvem při Nátanově příběhu o boháči2 S 12:5
Verše
2 S 12:5Tedy rozhněval se David na muže toho náramně a řekl Nátanovi: Živť jest Hospodin, že hoden jest smrti muž, kterýž to učinil.
- Achab, zasmušilý a rozhněvaný, odmítá jíst1 Kr 21:4
Verše
1 Kr 21:4Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
- Náman: což nejsou damašské řeky lepší než Jordán?2 Kr 5:11–12
Verše
2 Kr 5:11–12Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé. Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem.
- Aza dá vidoucího vsadit do vězení2 Pa 16:10
Verše
2 Pa 16:10Tedy rozhněvav se Aza na proroka, dal ho do vězení; nebo se byl rozhněval na něj pro tu věc. A utiskal Aza některé z lidu toho času.
- Uziáš se s kadidelnicí v ruce rozzuří na kněze2 Pa 26:19
Verše
2 Pa 26:19Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.
- Asverus zuří, když královna Vasti odmítne přijítEst 1:12
Verše
Est 1:12Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému, skrze ty komorníky vzkázanému. Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě.
- Aman je plný zuřivosti, když se Mardocheus nepokloníEst 3:5
Verše
Est 3:5Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí.
- Elihu vzplane hněvem proti Jobovi a jeho třem přátelůmJb 32:2–3
Verše
Jb 32:2–3Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha. Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
- Nabuchodonozor dá pec rozpálit sedmkrát vícDa 3:13, Da 3:19
Verše
Da 3:13Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
Da 3:19Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.
- Jonáš nad uschlou rostlinou: „Hněvám se až k smrti“Jon 4:1, Jon 4:9
- Herodes, oklamaný mudrci, se rozzuříMt 2:16
Verše
Mt 2:16Tehdy Herodes uzřev, že by oklamán byl od mudrců, rozhněval se náramně, a poslav služebníky své, zmordoval všecky dítky, kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho, od dvouletých a níže, podle času, na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců.
- Lidé v nazaretské synagoze chtějí svrhnout Ježíše ze srázuL 4:28–29
Verše
L 4:28–29I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to. A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
- Ježíš se rozhlíží s hněvem nad tvrdostí jejich srdceMk 3:5
Verše
Mk 3:5A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.
- Rozzuřená velerada skřípe zuby na ŠtěpánaSk 7:54–58
Verše
Sk 7:54–58Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho. On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
- Pavel veleknězi: „Ty obílená stěno!“Sk 23:3
Verše
Sk 23:3Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
Zdroje
Podle Naveovy tematické Bible (Orville J. Nave, 1896; volné dílo): témata vybrána, řádky zkráceny a převedeny do současné řeči, řádky s výkladem vynechány; každý verš ověřen.
Bible kralická · Volné dílo