Daně v Bibli

• Každý zapsaný při sčítání platil půl šekeluEx 30:11–16, Ex 38:26
  Verše

  Ex 30:11–16Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: Když vyzdvihneš hlavní summu synů Izraelských náležejících ku počtu, dá jeden každý výplatu duše své Hospodinu, když je počítati budeš, aby nebyla na nich rána, když sečteni budou. Toto pak dají: Každý z těch, kteří jdou v počet, půl lotu dá, podlé lotu svatyně. (Dvadceti peněz platí ten lot.) Půl lotu obět pozdvižení bude Hospodinu. Kdožkoli jde v počet od dvadcíti let a výše, tu obět pozdvižení ať dá Hospodinu. Bohatý nedá více, a chudý nedá méně, než půl lotu, když dávati budou obět pozdvižení Hospodinu k očištění duší vašich. A vezma stříbro očištění od synů Izraelských, dáš je na potřeby k službě stánku úmluvy; a bude to synům Izraelským na památku před Hospodinem k očištění duší vašich.

  Ex 38:26Půl lotu z každé hlavy podlé váhy svatyně, ode všech jdoucích v počet od dvadcíti let a výše, jichž bylo šestkrát sto tisíc, tři tisíce pět set a padesáte.
• Třetina šekelu ročně pro dům BožíNeh 10:32
  Verše

  Neh 10:32I to nařídili jsme mezi sebou, abychom dávali třetí díl lotu na každý rok k službě domu Boha našeho,
• Jozef: pětina egyptské úrody připadne faraonoviGn 41:34, Gn 47:24
  Verše

  Gn 41:34To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.

  Gn 47:24A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.
• Jen půda egyptských kněží nepatří faraonoviGn 47:26
  Verše

  Gn 47:26I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.
• Perský král osvobozuje kněze a chrámové služebníky od daníEzd 7:24
  Verše

  Ezd 7:24Také vám oznamujeme, aby na žádného z kněží a Levítů, zpěváků, vrátných, Netinejských a služebníků v domě Boha toho, platu, cla a úroku žádný úředník nevzkládal.
• Rodina přemožitele Goliáše bude osvobozena od daní1 S 17:25
  Verše

  1 S 17:25I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.
• Úleva od daní při Esteřině hostiněEst 2:18
  Verše

  Est 2:18K tomu také učinil král hody veliké všechněm knížatům svým a služebníkům svým, totiž hody Estery, a dal odpočinutí krajinám, a daroval je tak, jakž slušelo na krále.
• Asverus ukládá poplatek až po nejvzdálenější pobřežíEst 10:1
  Verše

  Est 10:1Potom uložil král Asverus daň na zemi i na ostrovy mořské.

Králové a daně

• Šalomounových dvanáct správců zásobuje dvůr, každý jeden měsíc1 Kr 4:7
  Verše

  1 Kr 4:7Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem, kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho. Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati krále.
• Šalomounovy zásoby na jediný den1 Kr 4:22–23
  Verše

  1 Kr 4:22–23Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky obecné, Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných, a sto ovec, kromě jelenů, srn, bůvolů a ptactva vykrmeného.
• Nucené práce na Šalomounových stavbách1 Kr 9:15
  Verše

  1 Kr 9:15Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
• Aduram měl na starosti nucené práce2 S 20:24, 1 Kr 4:6
  Verše

  2 S 20:24Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiludův byl kanclířem,

  1 Kr 4:6A Achisar vládař domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybraným lidem.
• Izrael žádá Roboáma, aby ulehčil těžké jho1 Kr 12:4
  Verše

  1 Kr 12:4Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti.
• Izrael ukamenuje Adurama; Roboám prchá1 Kr 12:18
  Verše

  1 Kr 12:18I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
• Manahem dává Fulovi tisíc talentů stříbra2 Kr 15:19–20
  Verše

  2 Kr 15:19–20Když pak vytáhl Ful král Assyrský proti zemi té, dal Manahem Fulovi deset tisíc centnéřů stříbra, aby mu byl nápomocen k utvrzení království v rukou jeho. I uložil Manahem daň na Izraele, na všecky bohaté, aby dávali králi Assyrskému jeden každý po padesáti lotech stříbra. Takž obrátiv se král Assyrský, nemeškal se více tu v zemi.
• Joakim zdaní zemi, aby zaplatil faraonu Néchovi2 Kr 23:35
  Verše

  2 Kr 23:35To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.
• Nepřátelé varují krále: Jeruzalém přestane platit poplatkyEzd 4:13, Ezd 4:20
  Verše

  Ezd 4:13Protož nyní buď vědomo králi, bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, platuť, cla a úroku dávati nebudou, a tak komoře královské újma bude.

  Ezd 4:20Nadto i králové mocní že bývali v Jeruzalémě, a panovali nade vším, co jest za řekou, jimž platové, cla a úrok dáván býval.
• Lidé si půjčují peníze na královskou daň ze svých políNeh 5:4
  Verše

  Neh 5:4Jiní ještě pravili: Musíme vypůjčiti peněz, abychom dali plat králi, na svá pole i vinice své,
• Daň z obilí vybíraná od chudýchAm 5:11
  Verše

  Am 5:11A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.

V evangeliích

• Císař Augustus nařizuje soupis celé říšeL 2:1–3
  Verše

  L 2:1–3I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
• Chrámová daň: mince v tlamě rybyMt 17:24–27
  Verše

  Mt 17:24–27A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu? A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích? Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní? Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
• „Je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“Mt 22:17–21
  Verše

  Mt 22:17–21Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání? Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
• Jan celníkům: „Nevybírejte víc, než je vám stanoveno“L 3:12–13
  Verše

  L 3:12–13Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti? A on řekl k nim: Nic více nevybírejte než to, což jest ustaveno.
• Léví je povolán od celniceMk 2:14, L 5:27
  Verše

  Mk 2:14A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.

  L 5:27A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.
• Ježíš stoluje s celníky a farizeové se pohoršujíMt 9:10–11, Mt 11:19
  Verše

  Mt 9:10–11I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho. A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?

  Mt 11:19Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.
• Podobenství: farizeus a celník v chrámuL 18:10–13
  Verše

  L 18:10–13Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán. Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán. Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu. Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
• Zacheus, vrchní celník, nahradí čtyřnásobněL 19:2, L 19:8
  Verše

  L 19:2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

  L 19:8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
• Pavel: dávejte daň, komu daň náležíŘ 13:6–7
  Verše

  Ř 13:6–7Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce. Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.