Půst v Bibli

Úryvky (počet: 40) — Bible kralická, řádek po řádku, podle „Tematické Bible“ Navea.

Ve smutku a žalu

Muži z Jábesu pohřbí Saulovy kosti a sedm dní se postí1 S 31:13
Verše
1 S 31:13A vzavše kosti jejich, pochovali je pod stromem v Jábes, a postili se sedm dní.
David a jeho muži se do večera postí za Saula a Jonatu2 S 1:12
Verše
2 S 1:12A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče.
David po Abnerově smrti odmítá jíst až do západu slunce2 S 3:35
Verše
2 S 3:35Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.
David se postí za nemocné dítě a jí, jakmile dítě zemře2 S 12:16–23
Verše
2 S 12:16–23I modlil se David Bohu za to dítě a postil se, a všed, ležel přes noc na zemi. A ačkoli starší domu jeho přišli k němu, aby ho zdvihli z země, on však nechtěl, aniž s nimi co jedl. Stalo se pak dne sedmého, že umřelo dítě. I nesměli služebníci Davidovi toho oznámiti jemu, že by umřelo dítě; nebo pravili: Aj, když ještě bylo dítě živo, mluvili jsme jemu, a nechtěl slyšeti hlasu našeho, což pak když jemu díme: Umřelo dítě. Ovšem to tíže ponese. Ale vida David, an služebníci jeho k sobě šepcí, srozuměl, že by umřelo dítě. I řekl David služebníkům svým: Co již umřelo dítě? Kteříž řekli: Umřelo. Tedy vstav David s země, umyl se a pomazal se, a změnil roucho své, a všed do domu Hospodinova, pomodlil se. Potom vrátiv se do domu svého, rozkázal sobě dáti jísti a jedl. Služebníci pak jeho řekli jemu: Co jsi to učinil? Pro dítě, když živo bylo, postils se a plakal, ale jakž dítě umřelo, vstal jsi a přijal jsi pokrm. Kterýžto řekl: Pokudž ještě dítě živo bylo, postil jsem se a plakal, nebo jsem řekl: Kdo ví? Můžeť se smilovati nade mnou Hospodin, aby živo bylo dítě. Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně.
Nehemiáš při zprávě o Jeruzalémě celé dny truchlí a postí seNeh 1:4
Verše
Neh 1:4Kterážto slova když jsem uslyšel, sedna plakal jsem a kvílil za několik dní, a postil jsem se, i modlil před Bohem nebeským.
Ezdráš ve smutku nejí chléb a nepije voduEzd 10:6
Verše
Ezd 10:6A vstav Ezdráš od domu Božího, odšel do pokojíka Jochananova, syna Eliasibova, i všel tam, a nejedl chleba, ani vody nepil; nebo zámutek měl pro přestoupení těch, jenž se přestěhovali.
Žalmista se postil v žíněném rouchu, když byli druzí nemocníŽ 35:13
Verše
Ž 35:13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

V nebezpečí a tísni

Ester: „Nejezte a nepijte tři dny“Est 4:16
Verše
Est 4:16Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.
Jozafat vyhlašuje půst v celém Judsku2 Pa 20:3
Verše
2 Pa 20:3I ulekl se, a obrátil Jozafat tvář svou k hledání Hospodina, a vyhlásil půst všemu lidu Judskému.
Ezdráš vyhlašuje u průplavu Ahava půst za bezpečnou cestuEzd 8:21–23
Verše
Ezd 8:21–23Tedy vyhlásil jsem tu půst u řeky Ahava, abychom se ponižovali před Bohem svým, a hledali od něho cesty přímé sobě a dítkám svým, i všemu jmění našemu. Nebo styděl jsem se žádati od krále vojska a jízdných, aby nás bránili před nepřátely na cestě; nebo jsme byli pravili králi, řkouce: Ruka Boha našeho jest nade všemi, kteříž ho hledají upřímě, ale moc a prchlivost jeho proti všechněm, kteříž ho opouštějí. A když jsme se postili a hledali v tom Boha svého, tedy vyslyšel nás.
Izrael pláče a postí se v Bethel během války s BeniaminemSd 20:26
Verše
Sd 20:26Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
V Masfě lid vylévá vodu a postí se1 S 7:6
Verše
1 S 7:6I shromáždili se do Masfa, a vážíce vodu, vylévali před Hospodinem, a postíce se v ten den, řekli tam: Zhřešili jsme proti Hospodinu. A soudil Samuel syny Izraelské v Masfa.
Izrael se shromažďuje v postu, v žíněných rouchách, s prachem na hlaváchNeh 9:1
Verše
Neh 9:1Potom dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce shromáždili se synové Izraelští, a postíce se v žíních, posypali se prstí,
Achab roztrhne šaty, oblékne žíněné roucho a postí se1 Kr 21:27
Verše
1 Kr 21:27I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
Za Joakima je v Jeruzalémě vyhlášen půstJr 36:9
Verše
Jr 36:9Stalo se pak léta pátého za Joakima syna Joziášova, krále Judského, měsíce devátého, že vyhlásili půst před Hospodinem všemu lidu v Jeruzalémě, a všemu lidu, kteříž se byli sešli z měst Judských do Jeruzaléma.
Král Darius stráví noc v postu, zatímco je Daniel u lvůDa 6:18
Verše
Da 6:18I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.
Daniel se modlí v postu, v žíněném rouchu a popeluDa 9:3
Verše
Da 9:3A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
Daniel tři týdny nejí vybraná jídla, maso ani nepije vínoDa 10:2–3
Verše
Da 10:2–3V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů. Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.
Ninive se postí v žíněných rouchách – i stáda skotu a ovcíJon 3:5–8
Verše
Jon 3:5–8Tedy uvěřili Ninivitští Bohu, a vyhlásivše půst, oblékli se v žíně, od největšího z nich až do nejmenšího z nich. Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského, vstav s trůnu svého, složil s sebe oděv svůj, a přioděv se žíní, seděl v popele. A dal provolati a oznámiti v Ninive z usouzení královského i knížat svých, takto řka: Lidé i hovada, volové i ovce, neokoušejte ničeho, nepaste se, ani vody nepíte. Ale přiodějte se žíněmi lidé i hovada, a volejte k Bohu horlivě, a odvrať se jeden každý od cesty své zlé, i loupeže, kteráž jest v rukou jeho.
Saul zakazuje vojsku jíst před večerem1 S 14:24
Verše
1 S 14:24A ačkoli muži Izraelští utrápili se toho dne, však Saul zavázal lid s přísahou, řka: Zlořečený muž, kterýž by jedl chléb prvé, než bude večer, a než se pomstím nad nepřátely svými. A tak neokusil všecken lid chleba.
Pavlovi nepřátelé přísahají, že nebudou jíst, dokud ho nezabijíSk 23:12
Verše
Sk 23:12A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.

Čtyřicet dní

Mojžíš čtyřicet dní a nocí bez chleba a vodyEx 34:28, Dt 9:9, Dt 9:18
Verše
Ex 34:28Byl pak tam s Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejedl a vody nepil; a napsal na dskách slova té smlouvy, totiž deset slov.
Dt 9:9Když jsem vstoupil na horu, abych vzal dsky kamenné, dsky smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin, tehdáž jsem trval na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije.
Dt 9:18A padna, ležel jsem před Hospodinem jako i prvé, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejeda a vody nepije, pro všecky hříchy vaše, kterýmiž jste byli zhřešili, činíce to, což zlého jest před očima Hospodinovýma, a popouzejíce jeho.
Eliáš jde čtyřicet dní v síle jediného jídla1 Kr 19:8
Verše
1 Kr 19:8A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.
Ježíš se postí čtyřicet dní a čtyřicet nocíMt 4:2
Verše
Mt 4:2A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.

Zvyky

Den smíření: „budete se pokořovat“Lv 16:29
Verše
Lv 16:29Bude vám i toto za věčné ustanovení: Sedmého měsíce, desátého dne téhož měsíce ponižovati budete duší svých, a žádného díla nebudete dělati, ani doma zrozený, ani příchozí, kterýž jest pohostinu mezi vámi.
Posty ve čtvrtém, pátém, sedmém a desátém měsíciZa 7:5, Za 8:19
Verše
Za 7:5Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
Za 8:19Takto praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého měsíce, a půst pátého, a půst sedmého, a půst desátého obrátí se domu Judskému v radost a veselí, i v slavnosti rozkošné, ale pravdu a pokoj milujte.
Izaiáš: půst, k němuž patří spravedlivé zacházení s dělníkyIz 58:3–7
Verše
Iz 58:3–7A říkají: Proč se postíváme, poněvadž nepatříš? Trápíváme duše své, a nechceš věděti o tom? Aj, v den postu vašeho líbost provodíte, a ke všem robotám svým přísně doháníte. Aj, k sváru a různici se postíváte, a abyste bili pěstí nemilostivě; nepostíte se tak dnů těch, aby slyšán byl na výsosti hlas váš. Zdaliž to jest takový půst, jakýž oblibuji, a den, v němž by trápil člověk duši svou? Zdali, aby svěsil jako třtina hlavu svou, a podstíral žíni a popel? To-liž nazůveš postem a dnem vzácným Hospodinu? Není-liž toto půst, kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli? Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.
Anna uctívala Boha dnem i nocí v postech a modlitbáchL 2:37
Verše
L 2:37A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
Farizeus: „Postím se dvakrát za týden“L 18:12
Verše
L 18:12Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Proč se Janovi učedníci postí, a Ježíšovi ne?Mt 9:14–15
Verše
Mt 9:14–15Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí? I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
Ježíš: když se postíš, umyj si tvářMt 6:16–18
Verše
Mt 6:16–18Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.
Saul z Tarsu tři dny nejí ani nepijeSk 9:9
Verše
Sk 9:9I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
Církev v Antiochii se postí, než vyšle Barnabáše a SaulaSk 13:2–3
Verše
Sk 13:2–3A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal. Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Starší ustanovení s modlitbou a postemSk 14:23
Verše
Sk 14:23A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili.
Pavel býval často bez jídla2 K 11:27
Verše
2 K 11:27V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.
Plavba byla po „Postu“ nebezpečnáSk 27:9
Verše
Sk 27:9Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul,) napomínal jich Pavel,
Pavlovi spolucestující jsou čtrnáct dní bez jídlaSk 27:33
Verše
Sk 27:33A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.

Zdroje

Podle Naveovy tematické Bible (Orville J. Nave, 1896; volné dílo): témata vybrána, řádky zkráceny a převedeny do současné řeči, řádky s výkladem vynechány; každý verš ověřen.

Bible kralická · Volné dílo