Anděl zastupuje Balámovi cestu

Gustave Doré · 1866 (designs for La Sainte Bible, Tours); this printing 1873–1874
Polská národní knihovna, Varšava

C. Laplante, jehož jméno je vpravo dole, vyřezal tuto noční scénu podle Doréovy kresby. Světlo přichází od úplňku, který proráží mraky, a od světlé postavy vlevo.

Na vyvýšenině u cesty stojí vysoká okřídlená postava a napřahuje dlouhý meč. Pod ní se Balám na oslici obrací ke světlu se zdviženou rukou a za ním jdou jeho dva služebníci, jeden ukazuje vpřed. Stezku lemují zkroucené kořeny a keře.

Z textu

Anděl stál na cestě a měl „meč jeho vytržený v ruce jeho“ (4 Mojžíšova 22,23)

Balám jel na oslici, „maje s sebou dva služebníky své“ (4 Mojžíšova 22,22)

Když se Balámovi otevřely oči, „nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou“ (4 Mojžíšova 22,31)

Od umělce

Měsíčná noc – text hodinu neuvádí

Otevřená stráň místo úzké stezky mezi zídkami vinic (4 Mojžíšova 22,24)

Balám stále jede a ještě se neklaní

Podrobnosti

Anděl

Vysoká okřídlená postava napřahuje dlouhý meč.

Balám a oslice

Balám se na oslici obrací ke světlu.

Služebníci

Za ním jdou dva muži; jeden ukazuje vpřed.

Měsíc

Jasný měsíc proráží mraky.

Gustave Doré, French, 1832–1883. National Library of Poland (Biblioteka Narodowa), Warsaw — «Pismo Święte Starego i Nowego Testamentu», vol. 1, Warsaw: M. Glücksberg, 1873 (acc. 75.267 A), tabl. 43 · Wood engraving after Gustave Doré’s design · National Library of Poland (Polona): the record of the volume gives the licence «Domena Publiczna» (Public Domain), «copyrightProtected»: false; the scan was uploaded to Wikimedia Commons by the library itself («Polona Upload», GLAM-Wiki partnership: “This file was uploaded to Wikimedia Commons as part of a GLAM-Wiki partnership between the National Library of Poland and Wikimedia Polska”), linking its Polona record.

Verše

Nu 22:22–31Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své. A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu. A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami. Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji. Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo. A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem. I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ? Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil. Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy. V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou.