Dopisy z Lachis

Roku 1935 nalezl britský archeolog J. L. Starkey 18 ostrak – střepů rozbitých nádob, na které se psalo – ve strážnici u městské brány Lachis, jihozápadně od Jeruzaléma. Ležely ve vrstvě popela z požáru, při kterém Babyloňané město vypálili; roku 1938 byly nalezeny další tři. Byly psány černým inkoustem rákosovým nebo dřevěným perem, hebrejským písmem své doby. Jen asi sedm se dá číst jako souvislý text. Většinu z nich poslal důstojník jménem Hošajáš ze strážního stanoviště Jaošovi, svému veliteli v Lachis.

Dopis 4 říká: „Pozorujeme ohňová znamení Lachis … neboť Azeku nevidíme.“ Jeremiáš jmenuje Lachis a Azeku jako poslední hrazená města, která v Judsku zůstala (Jeremjáš 34,7). Podle jednoho názoru Azeka právě padla; podle jiného nebyla její znamení toho dne prostě vidět. Dopis 6 si stěžuje, že slova úředníků „zemdlívají ruce“ lidu – totéž hebrejské rčení, které knížata užívají o Jeremiášovi (Jeremjáš 38,4: „zemdlívá ruce mužů bojovných“). Dopis 3 zmiňuje velitele, který táhne dolů do Egypta, a varování od proroka; kdo tím prorokem byl, není známo.