Asyrský král Salmanassar III. bojoval u Karkaru na Orontu v Sýrii proti spojenectví králů. Jeho nápis na monolitu z Kurchu, dnes v Britském muzeu, uvádí „Achaba Izraelce“ s 2 000 vozy a 10 000 vojáky. Salmanassar si přisvojil vítězství, ale léta dál nepostoupil.
Encyklopedie › Mezitím ve světě
V Bibli · kol. 860 př. n. l. · Hora Karmel
Eliáš na hoře Karmel
Za dnů krále Achaba vyzve Eliáš Baalovy proroky na hoře Karmel nad středomořským pobřežím.
Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel. A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu, řekl: I dokudž kulhati budete na obě straně? Jestližeť jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdětež za ním. A neodpověděl jemu lid žádného slova. Opět řekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův, proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů. Nechť jsou nám dáni dva volkové, a ať vyberou sobě volka jednoho, kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví, ale ohně ať nepodkládají. Jáť také připravím volka druhého, kteréhož vložím na dříví, a ohně nepodložím. Tedy vzývejte jméno bohů vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budeť to, že Bůh, kterýž se ohlásí skrze oheň, ten jest Bůh. A odpověděl všecken lid, řka: Dobráť jest řeč tato. I řekl Eliáš prorokům Bálovým: Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé, poněvadž jest vás více, a vzývejte jméno bohů vašich, ale ohně nepodkládejte. A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, říkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpověděl. I skákali u oltáře, kterýž byli udělali. Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a řekl: Křičte vysokým hlasem, poněvadž bůh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na cestě, anebť spí, ať procítí. Takž křičeli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali. I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obětuje obět suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpověděl, ani kdo by vyslyšel. Zatím řekl Eliáš všemu lidu: Přistuptež ke mně. I přistoupil všecken lid k němu. Tedy opravil oltář Hospodinův, kterýž byl zbořený. Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho), A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří, co by mohl dvě míry obilé vsíti. Narovnal i dříví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dříví. A řekl: Naplňte čtyři stoudve vodou, a vylíte na obět zápalnou i na dříví. Řekl opět: Učiňtež to po druhé. I učinili po druhé. Řekl ještě: Po třetí učiňte. I učinili po třetí, Tak že tekly vody okolo oltáře; také i struhu naplnila voda. Stalo se pak, když se obětuje obět suchá, přistoupil Eliáš prorok a řekl: Hospodine Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, nechť dnes poznají, že jsi ty Bůh v Izraeli, a já služebník tvůj, a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto. Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, aťby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase. V tom spadl oheň Hospodinův, a spálil obět zápalnou, dříví i kamení i prsť; též vodu, kteráž byla v struze, vypil. Což když uzřel všecken ten lid, padli na tváři své a řekli: Hospodinť jest Bohem, Hospodin jest Bohem. I řekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný ať z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval.Ve stejné době ve světě
Eliášův zápas na hoře Karmel se odehrává za vlády Achaba, krále izraelského (kol. 874–853 př. n. l.). Achab je první izraelský král jmenovaný v textu mimo Bibli: asyrský nápis vypočítává jeho válečné vozy v bitvě u Karkaru. Takový byl svět poloviny 9. století př. n. l.
Moábský král Mésa postavil v Díbonu kámen, který vypráví, jak Amri, král izraelský, a jeho syn utlačovali Moáb a jak ho on osvobodil. 2 Královská 3 vypráví o válce s Mésou z izraelské strany. Kámen je v Louvru.
Podle tradice založili osadníci z Týru vedení princeznou Elissou, známější jako Dido, roku 814 př. n. l. Kartágo v dnešním Tunisku. Achabova královna Jezábel pocházela z téhož fénického pobřeží: byla dcerou Etbála, krále sidonského (1 Královská 16,31).
V Athénách malovali hrnčíři vázy pásy meandrů, klikatek a kruhů a později drobnými postavami truchlících, koní a vozů. Velké vázy tohoto stylu stály jako náhrobní znamení nad hroby.
Egyptu vládli králové libyjského původu z Tanidy a Bubastidy. Osorkon II. postavil slavnostní síň v chrámu v Bubastidě; úlomek alabastrové nádoby s jeho jménem byl nalezen v královském paláci v Samaří, kde vládl Achab.
Obyvatelé hlavního města Čou povstali proti krutému králi Liovi a vyhnali ho. Tímto rokem začíná dějepisec S’-ma Čchien své letopisné tabulky čínských dějin; je to první přesné datum v čínských záznamech.
Vysoko v peruánských Andách postavili obyvatelé Chavín de Huántar kamenný chrám s temnými chodbami uvnitř a s tesanými hlavami divokých tvorů na vnějších zdech; poutníci k němu přicházeli zdaleka.