Féničtí písaři ve městech jako Byblos a Týr psali pouhými 22 písmeny. Řekové tuto abecedu později převzali a latinka i cyrilice z ní pocházejí. Rané hebrejské písmo jí bylo velmi blízké.
Encyklopedie › Mezitím ve světě
V Bibli · kol. 1000 př. n. l. · Jeruzalém
David dobývá Jeruzalém
David, pomazaný za krále nad celým Izraelem, dobude jebuzejské město Jeruzalém a učiní je svým hlavním městem, Městem Davidovým.
2 S 5:1–12
Tehdy přišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, řkouce: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme. A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem. Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi král David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem. Ve třidcíti letech byl David, když počal kralovati, a kraloval čtyřidceti let. V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta nade vším Izraelem a Judou. Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té země; kterýž mluvil Davidovi, řka: Nevejdeš sem, leč odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeť sem David. A však vzal David hrad Sion, toť jest město Davidovo. Nebo řekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu. I bydlil David na tom hradě, a nazval jej městem Davidovým; nebo vystavěl je David vůkol od Mello až do vnitřku. A tak David čím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Bůh zástupů, byl s ním. Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dříví cedrového, i tesaře, kameníky a zedníky umělé, kteříž vystavěli dům Davidovi. I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.Ve stejné době ve světě
David dobyl Jeruzalém kolem roku 1000 př. n. l. a učinil jej svým hlavním městem. Mimo Bibli se jeho jméno poprvé objevuje asi o půldruhého století později, na kameni z Tel Danu, který mluví o „domě Davidově“. Takový byl svět kolem roku 1000 př. n. l.
Mezopotámie a Blízký východŠíření abecedykol. 1050 př. n. l.
EgyptRozdělený Egyptkol. 1069–664 př. n. l.
Egypt byl rozdělen mezi krále vládnoucí z Tanidy v deltě a Amonovy velekněze v Thébách. 1 Královská 3,1 říká, že se Šalomoun oženil s faraonovou dcerou; o kterého faraona šlo, je sporné.
ČínaNebeský mandátkol. 1046 př. n. l.
V Číně svrhli Čouové dynastii Šang. Své vítězství vysvětlovali tím, že Nebe dává právo vládnout spravedlivému králi a nespravedlivému ho odnímá – „nebeský mandát“, myšlenka, která přetrvala asi tři tisíce let.
Řecko a ŘímŘecké temné obdobíkol. 1100–800 př. n. l.
Po pádu mykénských paláců mělo Řecko jen málo měst a zapomnělo, jak psát. Začínaly se používat železné nástroje a zbraně.
IndieVesnice gangské nížinykol. 1200–600 př. n. l.
V severní Indii se zemědělské vesnice šířily na východ do gangské nížiny a začalo se používat železo. Archeologové tyto lidi znají podle jejich jemné keramiky šedé malované a spojují je s pozdější védskou dobou.
Východní Evropa a stepHradiště v lesostepikol. 1025–700 př. n. l.
V lesostepi dnešní střední Ukrajiny pěstovali zemědělci černolesské kultury obilí a stavěli hradiště proti nájezdům ze stepi. Podle jednoho názoru patřili k předkům Slovanů; podle jiného takové spojení neexistuje.
