Jeden z vás mě zradí

20A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

21A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

23On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

24Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

25Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

17Když pak byl večer, přišel se dvanácti.

18A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.

19A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?

20On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.

21Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.

21Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

22A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

23Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

21A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

23Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.

24Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?

25A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

26Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

27A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

28Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

29Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

30A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.