Tesař a stavitel

Domy v Izraeli byly obvykle malé, s místnostmi kolem dvora a s plochými střechami položenými na dřevěných trámech, a obyčejné rodiny si je často stavěly samy. Tesař dělal dřevěnou konstrukci, střešní trámy, dveře a okna. Velké stavby – paláce, chrám, městské hradby – vyžadovaly odborníky a tesaři pracovali bok po boku se zedníky a kameníky (2 Královská 12,11–12). Pro Davidův palác přišli řemeslníci i cedr z Týru a dřevo pro druhý chrám se opět přiváželo z Libánu po moři do Joppe (Ezdráš 3,7). Izaiáš vyjmenovává nástroje řemeslníka, který pracuje se dřevem: měřicí šňůru, rydlo, dláta a kružidlo (Izajáš 44,13).

V evangeliích je Ježíš nazván „tesařem“ (Marek 6,3) a „tesařovým synem“ (Matouš 13,55). Řecké slovo tektōn znamená stavitele nebo řemeslníka, obvykle pracujícího se dřevem, ale i s kamenem. Podle jednoho názoru Jozef a Ježíš pracovali hlavně se dřevem; podle jiného byli staviteli v širším smyslu a někteří badatelé se domnívají, že nacházeli práci v nedaleké Sepforis, kterou tehdy Herodes Antipas přestavoval. Tradice, kterou ve 2. století zaznamenal Justin Mučedník, uvádí, že Ježíš vyráběl pluhy a jha.