Nejznámější faraon Nové říše postavil chrámy v Abú Simbelu a nové hlavní město v deltě, Pi-Ramesse. Podle jednoho názoru byl faraonem exodu; Bible faraonovo jméno neuvádí.
Encyklopedie › Mezitím ve světě
V Bibli · 15. nebo 13. století př. n. l. (datace je sporná) · Ramesses v deltě Nilu
Exodus
Po noci Pesachu vycházejí Izraelci z Ramesses. Badatelé kladou exodus buď kolem roku 1446 př. n. l., nebo do 13. století př. n. l.
Ex 12:29–42
Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad. Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého. A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili. Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání. I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme. Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá. Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů. A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské. Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí. Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho. I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě. Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let. A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské. Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.Ve stejné době ve světě
Kdy došlo k odchodu z Egypta, je sporné. Podle jednoho názoru v 15. století př. n. l., počítáno zpět od 1 Královská 6,1; podle jiného ve 13. století př. n. l., kdy Ramesse II. stavěl města v nilské deltě (2 Mojžíšova 1,11 jmenuje Ramesses). Někteří historici soudí, že datovat jej nelze. Takový byl svět těch staletí.
EgyptRamesse II.vládl 1279–1213 př. n. l.
EgyptPrvní zmínka o Izraelikol. 1208 př. n. l.
Vítězná stéla faraona Merenptaha, syna Ramesse II., uvádí „Izrael“ mezi národy, které porazil v Kanánu – je to nejstarší zmínka o Izraeli nalezená mimo Bibli. Dnes je v Egyptském muzeu v Káhiře.
Řecko a ŘímMykénykol. 1250 př. n. l.
V Řecku postavili bojovní mykénští králové Lví bránu své pevnosti. Na tento věk paláců a válek se později vzpomínalo v Homérových příbězích o trojské válce.
ČínaPrvní čínské písmokol. 1250–1050 př. n. l.
V An-jangu, posledním hlavním městě dynastie Šang, kladli králové otázky svým předkům tak, že žárem rozpraskávali volské kosti a želví krunýře, a odpovědi na ně zapisovali. Tyto „věštebné kosti“ jsou nejstarším známým čínským písmem.
IndieRgvédakol. 1500–1200 př. n. l.
V severozápadní Indii skládali básníci v sanskrtu hymny Rgvédy, nejstarší posvátné texty hinduismu. Po mnoho staletí se předávaly zpaměti, než byly zapsány.
AmerikaOlmékovékol. 1200–900 př. n. l.
Na pobřeží Mexického zálivu tesali Olmékové ze San Lorenza obří kamenné hlavy, některé téměř 3 metry vysoké. Byli první velkou civilizací Mezoameriky.
Východní Evropa a stepPastevci stepikol. 1800–1200 př. n. l.
Od Dněpru po Ural chovali na stepi dobytek a ovce pastevci srubové kultury doby bronzové, pojmenované podle hrobů vyložených kmeny, a žili v malých vesnicích podél řek.
