Obětování v chrámu (příčný formát)

Rembrandt · c. 1639
Národní galerie umění, Washington

Rembrandt vyleptal tento široký chrámový výjev kolem roku 1639, asi patnáct let před svým Obětováním v „temné manýře“, které stojí u téhož verše. Zde světlo volně dopadá přes jasnou podlahu a plnou síň; pozdější list je téměř celý stín.

Simeon klečí s dítětem v náručí, rodiče blízko, a pod výtryskem světla stojí stará žena s holí – prorokyně Anna.

Z textu

Simeon „vzal jej na lokty své, i chválil Boha“ (Lukáš 2,28)

Anna, prorokyně, která „se byla zstarala ve dnech mnohých“ a „nevycházela z chrámu“ (Lukáš 2,36–37)

Od umělce

Holubice v záři paprsků – obvyklé malířské znamení Ducha svatého, o němž zde Lukáš mluví (Lukáš 2,25–27)

Obrovská vysoká síň s modlícími se lidmi daleko vzadu

Pes sedící na schodu vlevo

Podrobnosti

Simeon

Stařec klečí na zemi s dítětem v náručí.

Anna

Stará žena se závojem stojí opřená o hůl.

Holubice

Nad skupinou září malá holubice v záři paprsků.

Pes

Na schodu sedí pes, odvrácený od toho všeho.

Rembrandt van Rijn, Dutch, 1606–1669. National Gallery of Art, Washington (Rosenwald Collection, 1943.3.7103) · Etching and drypoint · NGA Open Access: "Images of these works are available free of charge for any use, commercial or non-commercial, under Creative Commons Zero (CC0)." (NGA open data: published_images.csv openaccess = 1)

Verše

L 2:25–28A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

L 2:36–38Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.