Hladomory a sucha v Bibli

Úryvky (počet: 33) — Bible kralická, řádek po řádku, podle „Tematické Bible“ Navea.

V první knize Mojžíšově

Abram sestoupil do Egypta, protože byl krutý hladGn 12:10
Verše
Gn 12:10Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.
Při jiném hladu šel Izák do Gerar, ne do EgyptaGn 26:1–2
Verše
Gn 26:1–2Byl pak opět hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnů Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému do Gerar. Nebo ukázal se jemu Hospodin a řekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli v zemi, kterouž oznámím tobě.
V Egyptě sedm let hojnosti, pak sedm let hladuGn 41:29–30, Gn 41:54
Verše
Gn 41:29–30Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské. A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
Gn 41:54A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
Jozef nashromáždil obilí jako mořského pískuGn 41:48–49
Verše
Gn 41:48–49I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm. A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
Všechny národy přicházely k Jozefovi do Egypta kupovat obilíGn 41:56–57
Verše
Gn 41:56–57A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské. A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
Deset Jozefových bratrů sestoupilo nakoupit obilíGn 42:1–3
Verše
Gn 42:1–3Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého? I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli. Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.
Dva roky hladu a dalších pět bez orby a žněGn 45:6
Verše
Gn 45:6Nebo dvě létě již hlad jest v zemi, a ještě pět let přijde, v nichž nebudou orati, ani žíti.
Egypťané platili za jídlo penězi, pak svým dobytkemGn 47:13–17
Verše
Gn 47:13–17A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu. Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova. A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz? I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává. Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.
Pak prodali svá pole a půda připadla faraonoviGn 47:19–20
Verše
Gn 47:19–20I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla. Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.
Od té doby dostával farao pětinu úrodyGn 47:23–24
Verše
Gn 47:23–24I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji. A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.

V Izraeli

Za dnů soudců se jedna betlémská rodina přestěhovala do MoábuRt 1:1
Verše
Rt 1:1Stalo se pak za času soudců, že byl hlad v zemi. I odšel člověk z Betléma Judova, a bydlil pohostinu v krajině Moábské s manželkou svou a se dvěma syny svými.
Noémi se vrátila domů, když uslyšela, že je zase jídloRt 1:6
Verše
Rt 1:6Tedy vstavši ona s nevěstami svými, navracela se z krajiny Moábské; nebo slyšela v krajině Moábské, že Hospodin navštívil lid svůj, dav jemu chléb.
Za Davida trval hlad tři roky po sobě2 S 21:1
Verše
2 S 21:1Byl pak hlad za dnů Davidových tři léta pořád. I hledal David tváři Hospodinovy. Jemuž řekl Hospodin: Pro Saule a pro dům jeho vražedlný, nebo zmordoval Gabaonitské.
Eliáš Achabovi: ani rosa, ani déšť, leda na mé slovo1 Kr 17:1
Verše
1 Kr 17:1Tedy Eliáš Tesbitský, obyvatel Galádský, mluvil k Achabovi: Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé.
Krkavci nosili Eliášovi ráno i večer chléb a maso1 Kr 17:6
Verše
1 Kr 17:6A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra, též chléb a maso každého večera, a z potoka pil.
Vdově nedošla mouka ve džbánu ani olej v láhvi1 Kr 17:14–16
Verše
1 Kr 17:14–16Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Mouka z kbelíka toho nebude strávena, aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne, když dá Hospodin déšť na zemi. I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy, a jedla ona i on i čeled její až do těch dní. Z kbelíka toho mouka nebyla strávena, aniž oleje v nádobce ubylo, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil skrze Eliáše.
Třetího roku byl v Samaří krutý hlad1 Kr 18:1–2
Verše
1 Kr 18:1–2Potom po mnohých dnech, po třetím tom létě, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, řkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, neboť dám déšť na zemi. Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samaří.
Achab poslal Abdiáše hledat trávu pro koně a mezky1 Kr 18:5
Verše
1 Kr 18:5A řekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod, a ke všechněm potokům, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali koně a mezky, a nezmořili dobytka.
Později připomínáno: tři a půl roku nepršeloL 4:25, Jk 5:17
Verše
L 4:25Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
Jk 5:17Eliáš člověk byl týmž bídám jako i my poddaný, a modlitbou modlil se, aby nepršelo, i nepršel déšť na zemi za tři léta a za šest měsíců.
Hlad v Galgale: divoké tykve v kaši, „smrt v hrnci“2 Kr 4:38–40
Verše
2 Kr 4:38–40Potom Elizeus navrátil se do Galgala. Byl pak hlad v té zemi, a synové proročtí seděli před ním. I řekl mládenci svému: Přistav hrnec veliký, a navař kaše synům prorockým. Protož vyšel jeden na pole, aby nasbíral zelin, a nalezl rév polní, a nasbíral z něho tykví polních plnou sukni svou, a přišed, skrájel to do hrnce, aby navařil kaše; nebo neznali toho. I vylili mužům těm, aby jedli. Stalo se pak, když jedli tu kaši, že zkřikli a řekli: Smrt v hrnci, muži Boží! A nemohli jísti.
Sunamitka žila za hladu sedm let mezi Pelištejci2 Kr 8:1–3
Verše
2 Kr 8:1–3Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let. Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let. I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své.
Čtyři malomocní našli aramejský tábor u Samaří prázdný2 Kr 7:3–5
Verše
2 Kr 7:3–5Byli pak u vrat brány čtyři muži malomocní, kteříž řekli jeden druhému: Co tu sedíme, až bychom zemříti musili? Díme-li: Poďme do města, hlad jest v městě, i zemřeme tam; pakli zde zůstaneme, také zemřeme. Protož nyní poďte, a utecme do vojska Syrských. Budou-li nás živiti, zůstaneme živi; pakli nás zbijí, též zemřeme. Vstavše tedy v soumrak, aby šli k vojsku Syrských, přišli až k kraji ležení Syrského, a hle, nebylo tu žádného.
Pak se jedna sea jemné mouky prodávala za šekel2 Kr 7:16
Verše
2 Kr 7:16Protož vyšed lid, vzebral ležení Syrské. A byla míra mouky bělné za lot, a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy.
Při obležení Jeruzaléma neměl lid země co jíst2 Kr 25:3, Jr 52:6
Verše
2 Kr 25:3V kterémžto, devátého dne čtvrtého měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.
Jr 52:6V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.
Jeremiáš: půda popraskala; laň opouští kolouše pro nedostatek trávyJr 14:4–5
Verše
Jr 14:4–5I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi. Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
Pláč: malé děti žebrají o chlébPl 4:4
Verše
Pl 4:4Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho; děti prosí za chléb, ale není žádného, kdo by lámal jim.
Za Nehemiáše lidé zastavovali pole a domy, aby koupili obilíNeh 5:3
Verše
Neh 5:3Jiní opět pravili: Pole svá i vinice své, a domy své zzastavovati musíme, abychom obilé jednati mohli v hladu tomto.

V Novém zákoně

V Ježíšově podobenství přivede krutý hlad mladšího syna do nouzeL 15:14
Verše
L 15:14A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
Agabus předpověděl velký hlad; přišel za KlaudiaSk 11:28
Verše
Sk 11:28I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia.
Učedníci poslali pomoc do Judska po Barnabášovi a SauloviSk 11:29–30
Verše
Sk 11:29–30Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu. Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.

Zdroje

Podle Naveovy tematické Bible (Orville J. Nave, 1896; volné dílo): témata vybrána, řádky zkráceny a převedeny do současné řeči, řádky s výkladem vynechány; každý verš ověřen.

Bible kralická · Volné dílo