Šílenství skutečné i předstírané v Bibli

• Přísloví: kdo klame a říká „Jen jsem žertoval“, je jako šílenecPř 26:18–19
  Verše

  Př 26:18–19Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

David v Gátu

• David na útěku před Saulem přišel k Achisovi, králi Gátu1 S 21:10
  Verše

  1 S 21:10Tedy vstal David, a utekl toho dne před Saulem, a přišel k Achisovi králi Gát.
• Achisovi služebníci ho poznali a David se velmi bál1 S 21:11–12
  Verše

  1 S 21:11–12Služebníci pak Achisovi řekli jemu: Zdaliž tento není David, král země? Zdaliž neprozpěvovali tomuto po houfích, řkouce: Porazil Saul svůj tisíc, David pak svých deset tisíců. I složil David ta slova v srdci svém, a bál se velmi Achisa krále Gát.
• Předstíral šílenství, škrábal po vratech brány a sliny mu tekly po vousech1 S 21:13
  Verše

  1 S 21:13Protož změnil způsob svůj před očima jejich, a bláznem se dělal, jsa v rukou jejich; psal také po vratech u brány, a pouštěl sliny po bradě své.
• Achis: „Copak mi chybějí šílenci?“1 S 21:14–15
  Verše

  1 S 21:14–15Tedy řekl Achis služebníkům svým: Hle, viděvše člověka blázna, pročež jste ho ke mně přivedli? Nedostává-liž se mi bláznů, že jste uvedli tohoto, aby bláznil přede mnou? Ten-liž má vjíti do mého domu?
• Nadpis Žalmu 34 to připomíná: předstíral, že je bez rozumuŽ 34:2
  Verše

  Ž 34:2Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

Další

• Saula, trápeného duchem tísně, uklidňovala Davidova harfa1 S 16:14–16, 1 S 16:23
  Verše

  1 S 16:14–16Takž Duch Hospodinův odšel od Saule, a nepokojil ho duch zlý od Hospodina. Služebníci pak Saulovi řekli jemu: Aj, teď duch Boží zlý nepokojí tě. Nechť, medle, rozkáže pán náš služebníkům svým, kteříž stojí před tebou, ať hledají muže, kterýž by uměl hráti na harfu, aby, když by přišel na tě duch Boží zlý, hral rukou svou, a tobě aby lehčeji bylo.

  1 S 16:23I bývalo, že kdyžkoli napadal duch Boží Saule, David, bera harfu, hrával rukou svou; i míval Saul polehčení, a lépe mu bývalo, nebo ten duch zlý odstupoval od něho.
• Později, když David hrál, po něm Saul hodil kopím1 S 18:10–11
  Verše

  1 S 18:10–11Stalo se pak druhého dne, že duch Boží zlý napadl Saule, a prorokoval u prostřed domu svého, a David hral rukou svou jako i jindy vždycky. Saul pak měl kopí v ruce své. I vyhodil Saul kopí, řka: Prohodím Davida až do stěny. Ale David uhnul se jemu po dvakrát.
• Nabuchodonozor jedl trávu jako vůl; vlasy mu narostly jako orlí peříDa 4:30
  Verše

  Da 4:30V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí.
• Vrátil se mu rozum a byl znovu dosazen na trůnDa 4:31, Da 4:33
  Verše

  Da 4:31Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu.

  Da 4:33Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána.
• Strážný: jede jako Jéhu, jako šílenec!2 Kr 9:20
  Verše

  2 Kr 9:20Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede.
• Jéhuovi druhové nazývají mladého proroka „ten šílenec“2 Kr 9:11
  Verše

  2 Kr 9:11A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho.
• Dopis: každého šílence, který se chová jako prorok, je třeba dát do kládyJr 29:26
  Verše

  Jr 29:26Hospodin dal tě za kněze na místo Joiady kněze, abyste pozor měli v domě Hospodinově na každého muže pošetilého a vystavujícího se za proroka, a abys dal takového do žaláře a do klady.
• Muž žijící v hrobech trhal řetězy a tloukl se kamenyMk 5:3–5
  Verše

  Mk 5:3–5Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati, Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
• Potom ho lidé viděli oblečeného a při zdravém rozumuMk 5:15
  Verše

  Mk 5:15I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.
• Ježíšova rodina se ho šla zmocnit: „Je bez sebe“Mk 3:21
  Verše

  Mk 3:21A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.
• Někteří o Ježíši říkali: „Je posedlý a šílí“J 10:20
  Verše

  J 10:20A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
• Ródé říká, že Petr je u brány; „Ty blázníš“Sk 12:13–15
  Verše

  Sk 12:13–15A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé. A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří. A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest.
• Festus: „Blázníš, Pavle!“ Pavel: „Neblázním“Sk 26:24–25
  Verše

  Sk 26:24–25To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí. On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
• Pavel: budou-li všichni mluvit jazyky, řeknou příchozí, že jste se zbláznili1 K 14:23
  Verše

  1 K 14:23A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?