Konstantin přestavěl staré řecké město Byzantion na druhý Řím a 11. května 330 je posvětil. Jako Konstantinopol a později Istanbul bylo hlavním městem téměř 1 600 let.
Encyklopedie › Mezitím ve světě
kol. 325–360 n. l. · Klášter svaté Kateřiny na Sinaji, kde byl uložen Sinajský kodex
Velké kodexy: Sinajský a Vatikánský
Ve 4. století byly opsány dvě velké pergamenové knihy, z nichž každá kdysi obsahovala celou Bibli v řečtině; kde, je sporné. Vatikánský kodex je ve Vatikánské knihovně nejméně od roku 1475. Větší část Sinajského kodexu opustila klášter svaté Kateřiny roku 1859 – jak, je sporné – a je dnes v Londýně. Oba končí Markovo evangelium veršem 16,8.
Mk 16:1–8
A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše. A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo. I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových? (A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi. A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se. Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili. Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám. A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.Ve stejné době ve světě
Roku 313 dovolili římští císařové křesťanům svobodně vyznávat víru a roku 330 posvětil Konstantin své nové hlavní město, Konstantinopol. Eusebios píše, že Konstantin objednal pro jeho kostely padesát Biblí na jemném pergamenu; zda jednou z nich byl Sinajský nebo Vatikánský kodex, je sporné. Takový byl svět poloviny 4. století n. l.
Řecko a ŘímNový Řím na Bosporu11. května 330 n. l.
IndieSamudraguptavládl kol. 335–375 n. l.
Samudragupta rozšířil Guptovskou říši přes severní Indii; nápis na sloupu v Prajágrádži vypočítává krále, které porazil. Jeho zlaté mince ho ukazují, jak hraje na strunný nástroj, vínu.
JindeAksum se obrací ke křížikol. 330–350 n. l.
Ve vysočinách dnešní Etiopie a Eritreje přijal král Ezana z Aksumu křesťanství, jemuž ho naučil Frumentius, syrský Řek z Týru. Na mincích Aksumu vystřídal starý srpek a kotouč kříž.
ČínaOrchidejový pavilon353 n. l.
Na jarním setkání u Orchidejového pavilonu roku 353 napsal kaligraf Wang Si-č’ krátkou předmluvu k básním svých přátel. Její opisy se staly nejobdivovanějším vzorem čínského písma; originál se ztratil.
AmerikaKrálové Tikaluod 292 n. l.
V Tikalu v lesích Guatemaly stavěli mayští králové chrámy a vztyčovali kamenné památníky datované v kalendáři dlouhého počtu; nejstarší tam nalezený, stéla 29, pochází z roku 292 n. l.
Východní Evropa a stepGótská abecedakol. 350 n. l.
Wulfila, biskup Gótů na dolním Dunaji, vytvořil abecedu pro gótský jazyk a přeložil do něj Bibli – nejstarší dlouhý text v jakémkoli germánském jazyce. Část se dochovala ve Stříbrném kodexu, dnes v Uppsale.
JindeJaponské hrobky ve tvaru klíčové dírkykol. 250–538 n. l.
V Japonsku byli vládci pohřbíváni pod obrovskými mohylami ve tvaru klíčové dírky, kofun, obklopenými příkopy a hliněnými figurami. Největší, nedaleko dnešní Ósaky, je dlouhá téměř 500 metrů.
