Bible v umění · 1 Samuelova

David a Goliáš

Rembrandt · 1655
Národní galerie umění, Washington

Tato deska je jednou ze čtyř drobných desek, které Rembrandt vyleptal pro „Piedra gloriosa“ (1655), španělskou knihu o soše z Nabuchodonozorova snu od svého amsterdamského souseda, rabína a tiskaře Menasseho ben Israel. Je vysoká asi 11 cm, takže vojáci jsou jen několik škrábnutí.

Obrovský Goliáš v brnění vyplňuje levou stranu svým kulatým štítem a přilbou s chocholem. Malý David stojí vpravo a roztáčí prak, zatímco obě vojska přihlížejí zdola.

Z textu

David se blíží s prakem (1 Samuelova 17,40)
Zbraně Filistinského (1 Samuelova 17,45)
Kámen vržený z praku na Goliáše (1 Samuelova 17,49)

Od umělce

Goliáš v brnění Rembrandtovy doby, s přilbou s chocholem
Vojska nakreslená jako řady přileb pod soubojem

Podrobnosti

Goliáš

Obr v plné zbroji, s přilbou s chocholem a kulatým štítem.

David

Mladík roztáčí prak.

Vojska

Řady vojáků v přilbách přihlížejí zdola.

Město

Na kopci vzadu stojí malé město.

Rembrandt van Rijn, Dutch, 1606–1669. National Gallery of Art, Washington (Rosenwald Collection, 1947.7.101) · Etching, burin and drypoint · NGA Open Access: "Images of these works are available free of charge for any use, commercial or non-commercial, under Creative Commons Zero (CC0)." (NGA open data: published_images.csv openaccess = 1)

Verše

1 S 17:40–50A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému. Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním. A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření. I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své. Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským. Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal. Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli. A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše. Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal. V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem. A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.

Zobrazit na stránkách muzea