Abigail a David

Lucas van Leyden · in or before 1508
Národní galerie umění, Washington

Lucas van Leyden vyryl tuto desku roku 1508 nebo dříve, když byl sotva víc než chlapec. Vysoko nad výjevem se zvedají velké stromy, každý list vyrytý linií.

David jede v čele svých mužů na bílém koni, s korunou a s holí v ruce. Muž u jeho uzdy ukazuje vpřed. Daleko na cestě vpravo přichází Abigail se služebníky a s naloženými osly.

Z textu

Abigail naložila na osly chleby, víno a jídlo (1 Samuelova 25,18)

Na oslu sjížděla po stráni s hory a David se svými muži sestupoval proti ní (1 Samuelova 25,20)

Rychle sesedla s osla a poklonila se před ním (1 Samuelova 25,23)

Od umělce

David jako starý korunovaný král s dlouhým vousem – v příběhu je to mladý vůdce, ještě ne král

Abigail malá v dálce, teprve na cestě

Pes a vysoké stromy v popředí

Podrobnosti

David

S korunou a vousem jede na bílém koni.

Zvěd

Muž u uzdy ukazuje vpřed.

Abigail

Daleko na cestě přichází se služebníky a osly.

Pes

Vpředu kráčí velký pes.

Lucas van Leyden, Netherlandish, c. 1489/94–1533. National Gallery of Art, Washington (Rosenwald Collection, 1950.1.105) · Engraving · NGA Open Access: "Images of these works are available free of charge for any use, commercial or non-commercial, under Creative Commons Zero (CC0)." (NGA open data: published_images.csv openaccess = 1)

Verše

1 S 25:18–23Tedy pospíšila Abigail, a vzala dvě stě chlebů, a dvě kožené láhvice vína, a pět ovcí připravených, a pět měr pražmy, a sto sušených hroznů, a dvě stě hrud fíků sušených, a vložila to na osly. I řekla služebníkům svým: Jdětež napřed, a já za vámi půjdu. Ale muži svému Nábalovi neoznámila. I stalo se, že vsedši na osla, sjížděla po stráni s hory, a aj, David a muži jeho sstupovali proti ní, a potkala se s nimi. (David pak byl řekl: Jistě nadarmo jsem ostříhal všeho, což on měl na poušti, tak že nic nezahynulo ze všeho, což má; nebo mi se odplatil zlým za dobré. Toto učiň Bůh nepřátelům Davidovým a toto přidej, jestliže zanechám do jitra ze všeho, což má, až do toho, kterýž močí na stěnu.) Tedy uzřevši Abigail Davida, rychle ssedla s osla, a padla před Davidem na tvář svou, a poklonila se až k zemi.