Xerxés I. (486–465 př. n. l.) vtrhl do Řecka a u Salamíny roku 480 př. n. l. přišel o své loďstvo. Jeho syn Artaxerxés I. (465–424 př. n. l.) byl králem, jemuž Nehemiáš sloužil v Súsách.
Encyklopedie › Mezitím ve světě
V Bibli · 445 př. n. l. · Jeruzalém
Nehemiáš a hradby
Nehemiáš, číšník perského krále, si v noci prohlédne zbořené hradby Jeruzaléma a vede lid k jejich obnově.
A tak přišed do Jeruzaléma, pobyl jsem tam za tři dni. V noci pak vstal jsem, a kolikosi mužů se mnou, a neoznámil jsem žádnému, co mi dal Bůh můj v srdce, abych činil v Jeruzalémě, aniž jsem měl hovada jakého s sebou, kromě hovádka, na němž jsem jel. I vyjel jsem branou při údolí v noci k studnici drakové a k bráně hnojné, a ohledoval jsem zdí Jeruzalémských, kteréž byly pobořené, a bran jeho zkažených ohněm. Odtud jsem jel k bráně studničné, a k rybníku královskému, kdež nebylo brodu hovádku, na němž jsem jel, aby přejíti mohlo. Pročež bral jsem se zhůru podlé potoka v noci, a ohledoval jsem zdi. Odkudž vraceje se, vjel jsem branou při údolí, a tak jsem se navrátil. Ale knížata nic nevěděli, kam jsem jezdil, a co jsem činil; nebo jsem Židům, ani kněžím, ani přednějším, ani knížatům, ani jiným úředníkům až do té chvíle neoznámil. Protož řekl jsem jim: Vy vidíte, v jakém jsme zlém, a Jeruzalém zpuštěný, a brány jeho ohněm zkaženy. Poďtež, a stavějme zed Jeruzalémskou, abychom nebyli více v pohanění. A když jsem jim oznámil, že pomoc Boha mého jest se mnou, ano i slova králova, kteráž ke mně mluvil, teprv řekli: Přičiňmež se a stavějme. I posilnili rukou svých k dobrému. Což když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, a Gesem Arabský, posmívali se, a utrhali nám, pravíce: Což to děláte? Co se králi protivíte? Jimž odpovídaje, řekl jsem: Bůh nebeský, tenť nám dá prospěch, a my služebníci jeho přičiníce se, stavěti budeme, vy pak nemáte žádného dílu, ani práva, ani památky v Jeruzalémě.Ve stejné době ve světě
Nehemiáš, číšník perského krále Artaxerxa I., přišel do Jeruzaléma roku 445 př. n. l. a obnovil jeho hradby. O generaci dříve vládl král z knihy Ester, Asverus, obvykle ztotožňovaný s Xerxem I. Takový byl svět 5. století př. n. l.
Zatímco Nehemiáš obnovoval hradby Jeruzaléma, stavěly Athény za Perikla na své Akropoli Parthenón, započatý roku 447 př. n. l.
Řecký dějepisec Hérodotos napsal své Dějiny, první velké dějepisné dílo Západu. Ve 4. knize popisuje Skythy a Borysthenés – Dněpr –, který nazývá po Nilu nejúrodnější řekou. Olbii u jeho ústí pravděpodobně navštívil.
Na ostrově Elefantina u Asuánu sloužili Peršanům židovští vojáci a měli vlastní chrám. Jejich aramejské dopisy z roku 407 př. n. l. zmiňují syny Sanballata, správce Samaří – Nehemiášova protivníka (Nehemjáš 2,10).
V Číně se starý řád rozpadl na sedm soupeřících států. V této neklidné době se myslitelé „Sta škol“ – stoupenci Konfucia, Mo-c’ a taoističtí učitelé – přeli o to, jak žít a jak vládnout.