Encyklopedie › Svátky a slavnosti
Svátky a slavnosti
Purim
Hebrejsky purim, „losy“ · 14.–15. adaru, únor nebo březen · podle knihy Ester
Purim má jméno podle slova pur, losu, který Aman vrhal, aby určil den vyhubení Židů v Perské říši (Ester 3,7). Slovo pochází z akkadského puru, „los“, a dochovala se malá popsaná hliněná kostka, jíž se v Asýrii v 9. století př. n. l. metal los. Kniha Ester zasazuje příběh do doby krále Asvera (Xerxa), který vládl Persii asi v letech 486–465 př. n. l. Badatelé se na knihu dívají různě: podle jednoho názoru zaznamenává skutečné události na perském dvoře, podle jiného je to příběh zasazený na tento dvůr, který má vysvětlit svátek.
Po hrozícím dni, 13. adaru, Židé odpočívali a hodovali: na venkově 14., v Súsách 15. dne (Ester 9,17–19). Mardocheus napsal, aby se oba dny každý rok slavily jako dny „hodování a radosti, kdy si lidé posílají dary navzájem i chudým“ (Ester 9,22). Na rozdíl od starších svátků Purim nepřikazuje Mojžíšův zákon. Podle židovského zvyku se nahlas čte svitek Ester, posluchači dělají hluk, kdykoli zazní Amanovo jméno, a města, která byla obehnána hradbami už ve starověku, slaví 15. den.
Klíčové verše
Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé. Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé. Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým.Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku. A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.Zdroje
Upraveno a zkráceno podle Tyndale Open Bible Dictionary · CC BY-SA 4.0
Tyndale Open Bible Dictionary © 2023 Tyndale House Publishers · CC BY-SA 4.0 — Feasts and Festivals of Israel: Postexilic Festivals; Purim; Calendars, Ancient and Modern: Jewish Festivals
Upraveno podle Tyndale Open Bible Dictionary: hesla vybrána, zkrácena a převyprávěna vlastními slovy (jen dějiny, příroda a každodenní život) a v jiných jazycích než angličtině strojově přeložena. Původní dílo nakladatelství Tyndale House Publishers je zdarma k dispozici na tyndaleopenresources.com.
