Vjezd do Jeruzaléma

1A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,

2Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.

3A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.

4Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:

5Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.

6I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,

7Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.

8Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.

9A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.

10A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?

11Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.

1A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,

2A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.

3A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.

4I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.

5Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?

6Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.

7Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.

8Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.

9A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

10Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.

11I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.

28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

34A oni řekli: Pán ho potřebuje.

35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

12Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,

13Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.

14I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:

15Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.

16Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.

17Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.

18Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.

19Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.