Víra kananejské ženy

21A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

22A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

23Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

24On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

25Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

26On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

27A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

28Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.

25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.

26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.

27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.

29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.

30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.