Getsemane

36Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

37A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

38Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.

39A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

40I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

41Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

42Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

43I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

44A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.

45Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

46Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

32I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.

33A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.

34I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.

35A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.

36I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.

37I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?

38Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

39A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.

40A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.

41I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

42Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.

39A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

40A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

41A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

42Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

43I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

44A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

45A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

46I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.