Přepodobní Simeon, blázen pro Krista, a Jan, jeho spolupostník

Simeon a Jan byli mladí muži ze Sýrie, kteří se podle Života sepsaného Leontiem z Neapole vydali za Justiniánovy doby na pouť do Jeruzaléma. Na zpáteční cestě zabočili ke klášterům u Jordánu a stali se mnichy. Po letech na poušti u Mrtvého moře se Simeon rozhodl vrátit se do světa, aby pomáhal druhým, a Jan zůstal na poušti.

Simeon odešel do Emesy (Homsu), kde se na veřejnosti choval jako blázen: táhl na provaze branou mrtvého psa, házel v chrámu ořechy po ženách a jedl na ulicích. Tajně, jak praví Život, dával chudým a modlil se a staral se o jednoho posedlého a jednoho nemocného. Zemřel sám asi roku 590 a pohřbili ho chudáci, kteří byli jeho přáteli.