Svatý prorok Ezechiel

Ezechiel byl kněz, syn Búzího, který byl roku 597 př. Kr. odveden do Babylóna s králem Jojachínem a první skupinou vyhnanců z Jeruzaléma. Žil v Tel Abíbu u řeky Kebaru a tam roku 593 př. Kr. přijal své prorocké povolání. Jeho kniha zaznamenává jeho poselství vyhnancům za asi dvacet let, před pádem Jeruzaléma roku 586 i po něm.

Kniha je známá svými viděními: vozem-trůnem Božím, svitkem, který má sníst, údolím suchých kostí a novým chrámem. Zaznamenává také, že netruchlil, když mu zemřela žena, na znamení pro vyhnance o ztrátě chrámu (Ez 24).