Hory v Bibli

• „Vysoké hory patří kozorožcům“Ž 104:18
  Verše

  Ž 104:18Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
• Hory obklopují JeruzalémŽ 125:2
  Verše

  Ž 125:2Okolo Jeruzaléma jsou hory, Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.
• Země, z jejíchž hor se dá dobývat měďDt 8:9
  Verše

  Dt 8:9Země, v níž bez nedostatku chléb jísti budeš, a v ničemž nouze trpěti nebudeš, země, jejíž kamení jest železo, a z hor jejích měď sekati budeš.
• Horník udeří do křemene a vyvrací hory od kořenůJb 28:9
  Verše

  Jb 28:9K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
• Hora se rozpadá a drolíJb 14:18
  Verše

  Jb 14:18Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
• Vrcholy Libánu: Amana, Senir, Hermon, doupata lvů a levhartůPís 4:8
  Verše

  Pís 4:8Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
• Šalomoun měl v horách 80 000 kameníků1 Kr 5:15
  Verše

  1 Kr 5:15Měl také Šalomoun sedmdesáte tisíc nosičů, a osmdesáte tisíc těch, kteříž tesali na hoře,
• Kvůli Madiánu si Izrael dělal úkryty v horách a jeskyníchSd 6:2
  Verše

  Sd 6:2A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
• Korouhev vztyčená na holém vrcholu byla znamenímIz 13:2, Iz 18:3
  Verše

  Iz 13:2Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích.

  Iz 18:3Všickni obyvatelé světa, a přebývající na zemi, když bude korouhev vyzdvižena na horách, uzříte, a když troubiti se bude trubou, uslyšíte.
• „Kdo budou v Judsku, ať utečou do hor“Mt 24:16
  Verše

  Mt 24:16Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.
• Svatyně na kopcích pod stinnými stromyOz 4:13, Dt 12:2
  Verše

  Oz 4:13Na vrších hor obětují, a na pahrbcích kadí, pod doubím a topolím a jilmovím, nebo jest příhodný stín jejich; protož smilní dcery vaše, a nevěsty vaše cizoloží.

  Dt 12:2Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete), bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.

Hory v příbězích

• Archa spočinula na horách AraratuGn 8:4
  Verše

  Gn 8:4Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
• Vrcholky hor se objevily prvního dne desátého měsíceGn 8:5
  Verše

  Gn 8:5Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.
• Abraham byl poslán na horu v zemi MoriaGn 22:2
  Verše

  Gn 22:2I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
• Mojžíš přišel se stádem k Orébu, hoře BožíEx 3:1
  Verše

  Ex 3:1Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.
• Hranice bránila lidu dotknout se hory SinaiEx 19:12
  Verše

  Ex 19:12Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře.
• Sinai kouřila jako pec a prudce se otřásalaEx 19:18
  Verše

  Ex 19:18Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.
• Mojžíš zůstal na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocíEx 24:18
  Verše

  Ex 24:18I všel Mojžíš do prostřed oblaku a vstoupil na horu. A byl Mojžíš na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.
• Aron zemřel na vrcholu hory HorNu 20:27–28
  Verše

  Nu 20:27–28I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství. A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory.
• Z hory Nébo, z vrcholu Fazga, viděl Mojžíš zemiDt 34:1
  Verše

  Dt 34:1Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž jest proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan,
• Šest kmenů stálo na hoře Garizim a šest na hoře EbalDt 27:12–13
  Verše

  Dt 27:12–13Tito stanou, aby dobrořečili lidu na hoře Garizim, když byste přešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin. Tito pak stanou, aby zlořečili na hoře Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím.
• Jotam vykřikl svou bajku z vrcholu hory GarizimSd 9:7
  Verše

  Sd 9:7To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh.
• Barák shromáždil deset tisíc mužů u hory TáborSd 4:6
  Verše

  Sd 4:6Kterážto poslavši, povolala Baráka, syna Abinoemova, z Kádes Neftalímova, a řekla jemu: Zdaližť nerozkázal Hospodin Bůh Izraelský: Jdi, a shromáždě lid na horu Tábor, vezmi s sebou deset tisíc mužů z synů Neftalím a z synů Zabulon.
• Saul a David na protějších stranách jedné hory1 S 23:26
  Verše

  1 S 23:26A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé straně hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tváři Saulovy; nebo Saul s lidem svým obkličovali Davida i muže jeho, aby je zjímali.
• Saul a jeho tři synové padli na hoře Gelboe1 S 31:8
  Verše

  1 S 31:8A když bylo nazejtří, přišli Filistinští, aby zloupili pobité; i nalezli Saule a tři syny jeho ležící na hoře Gelboe.
• Eliáš shromáždil Izrael a Baalovy proroky na hoře Karmel1 Kr 18:19–20
  Verše

  1 Kr 18:19–20Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroků Bálových čtyři sta a padesáte, i proroků toho háje čtyři sta, kteříž jedí z stolu Jezábel. Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel.
• Na vrcholu Karmelu sklonil Eliáš tvář mezi kolena1 Kr 18:42
  Verše

  1 Kr 18:42I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým.
• Samařanka: „Naši otcové se klaněli na této hoře“J 4:20
  Verše

  J 4:20Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
• Ježíš vystoupil na horu a posadil se, aby učilMt 5:1
  Verše

  Mt 5:1Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
• Ježíš vystoupil sám na horu, aby se modlilMt 14:23, L 6:12
  Verše

  Mt 14:23A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.

  L 6:12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
• Ježíš byl proměněn na vysoké hořeMt 17:1–2
  Verše

  Mt 17:1–2A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí, A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
• Nazaret stál na kopci se srázem na okrajiL 4:29
  Verše

  L 4:29A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
• Ježíš trávil večery na Olivové hořeL 21:37
  Verše

  L 21:37I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
• Olivová hora: sobotní cesta od JeruzalémaSk 1:12
  Verše

  Sk 1:12Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.

Výroky

• „Jako Tábor mezi horami a jako Karmel u moře“Jr 46:18
  Verše

  Jr 46:18Živť jsem já, (dí král ten, jehož jméno Hospodin zástupů), že jakž jest Tábor mezi horami, a jako Karmel při moři, tak toto přijde.
• Víra, která by mohla říci této hoře, aby se přesunulaMt 17:20, Mt 21:21
  Verše

  Mt 17:20Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.

  Mt 21:21I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
• „Pozvedám oči k horám“Ž 121:1
  Verše

  Ž 121:1Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.