Svatitelé Atanáš a Cyril, arcibiskupové alexandrijští

Atanáš, narozený v Alexandrii asi roku 296, byl jako diákon na Prvním nicejském koncilu roku 325, který odsoudil učení Areiovo, a roku 328 se stal arcibiskupem alexandrijským. Stoupenci Areia, často podporovaní císaři, ho dali pětkrát vypovědět a asi sedmnáct let strávil mimo svůj stolec. Na synodě v Tyru roku 335 byl obviněn, že uťal ruku klerikovi jménem Arsenios; předvedl Arsenia živého s oběma rukama. Jeho Život vypráví, že jednou, pronásledován na Nilu, obrátil loď zpět k pronásledovatelům, a když se ho ptali, zda neviděl Atanáše, řekl, že není daleko před nimi. Zemřel roku 373.

Cyril, synovec arcibiskupa Theofila, vedl alexandrijskou církev v letech 412 až 444. Postavil se proti učení Nestoria, arcibiskupa konstantinopolského, a předsedal Třetímu všeobecnému sněmu v Efezu roku 431, který nazval Marii Theotokos, „Bohorodice“.