Svatí mučedníci Terentius, Pompius, Afrikán, Maximus, Zenón, Alexandr, Theodor a dalších 33

Za pronásledování císaře Decia nařídil místodržitel Afriky Fortunatianus křesťanům v Kartágu obětovat modlám, mezi nimi Herkulovi. Čtyřicet jich vytrvalo, v čele s Terentiem, a mezi jmenovanými byli Pompius, Afrikán a Maximus. Terentius řekl místodržiteli, že se své víry nevzdají pro žádné mučení.

Byli biti, pověšeni a drásáni železnými hřeby a drženi v okovech. Podle jejich Života je anděl zbavil pout a přinesl jim jídlo a hadi vpuštění do jejich cely jim neublížili. Nakonec byli všichni sťati a se ctí pohřbeni asi dvě míle od města. Církev klade jejich umučení kolem let 249–251.